T.A.T. v době korony: Jak se máš, něco?

Verze pro tisk |

Dlouhých šest let uplynulo od alba „Nazí bozi“, kterým se naposledy na českolipské metalové scéně uvedla skupina Tady a Teď. Od progresivně syrového zvuku kapela opět značně pokročila, a to jak hudebně, tak v lyrickém kontextu. Třetí album Jak se máš, něco? je ve všech směrech specifické: vychází pouze digitálně na videokanálu youtube, přináší 10 zbrusu nových songů, nahraných v období koronavirové pandemie, kterou kapela tvořivě využila, má jedinečný cover se starým obrazem českolipského náměstí T. G. Masaryka a poprvé se na něm představuje nový pěvec Kráza.

       Už zahajovací song Internet je dynamickou skladbou, ve které se předhání kytara zakládajícího člena Franty se všemi nástroji a sugestivně zpívající Kráza představí kritický text o závislosti na sociálních sítích. Co jiného však očekávat v době (post)koronavirové? Internet byl virtuální záchranou v minulých třech měsících pro všechny kulturní umělce a kapela si to vyložila po svém. Zatímco školou povinné děti „bojovaly“ s on-line výukou, muzikanti se mohli zavřít do obývacích pokojů a skládat. Nevytvořili jsme si ale během uplynulého období ještě větší připoutanost k užívání virtuálních sítí, tedy světa, který jsme téměř před 30 lety úspěšně odkryli, ale nyní se vzdalujeme fyzické realitě? Tohle nebezpečí si musí každý z nás uvědomit u sebe samého. To jen zamyšlení na okraj.

        Ale zpět k hudbě samotné. Pořádné kytarové riffování přichází v titulní Jak se máš něco? a energie desky šlape ostošest. Jádrem muziky této kapely je starý dobrý thrash metal, který Franta a spol. koření různými groovy pasážemi, alternativními změny temp a nechybí ani melodické prvky. Ty jsou nádherně slyšet v nejintezivnější skladbě Cesta. Perlivé sóla až s orientálními ozvuky rozhodně překvapí! T.A.T. posluchače nešetří, a i další skladby mají silný drajv a výrazný sociální přesah v textech. Kanadskej model vypovídá o přírodním svobodném modelu, kterým by se mohly státy inspirovat pro další fungování. Tady hudebně zaujme atmosférické intro a jeho protiklad s dalším rychlým feelingem a melodickými kudrlinkami. Je tady i nesmlouvavá Anarchie, která silně odráží punkovou rebelii svých hudebních souputníků, se kterými často kapela vystupuje v rámci českolipských festivalů. Nejinak tomu bylo v rámci nedávného mimoňského Jarofestu II., kde se T.A.T. představili v živelné formě. Studiová verze však za živým provedením vůbec nekulhá. Má špičkový drajv, zvuk je na thrashovou výbušnost slušně vyvážený, a to i k zuřivému zpěvu vokalisty Krázy, který se výrazně liší od předchozího zpěváka. Má takový rvavý výraz, punkovou živočišnost, kterou – jak uvedl v krátkém rozhovoru právě v Mimoni -  dříve předváděl v legendární českolipské punkovce NA BETON a později i ve skupině ZPK (Známá pražská kapela). Jak mi dále sdělil, k T.A.T. se Kráza přidal až v nedávné době, kdy měla skupina písně již téměř složené. Song Anarchie z minulosti své první kapely však upravil po svém a na nové desce si našla své osobité místo.

        V osmé písni Guláš si nový vokalista dokáže skvěle pohrát s rýmy, které posouvají celkový feeling do nové dimenze. Jsou tady sekané pasáže, zajímavě vytažené perkuse a mezi tím thrashcoreový třesk, který naruší pouze melodické sólo druhého kytaristy Tomáše. Je to z celého alba nejvíce progresivní skladba, změny rytmu i sólování ukazují dovednosti, které už dokáže představit pouze velmi sehraná skupina. Z kreativní energie T.A.T. neubírá ani v závěru. Ponurá skladba Víra nabízí opět kombinaci drtivých riffů a distoršnů, ale textově je jednoznačnou výpovědí o vizi a směřování člověka, který chce něco dokázat. „Hrajeme pouze rock´n´roll, českolipský rock´n´roll!“ zapěje Kráza na pozadí dunivých riffů ve stylu legendárních MOTÖRHEAD, a to v poslední skladbě Tady a Teď. Eponymní píseň trefně ukončuje celou desku a připomíná svým vyzněním podobný šlágr mimoňských rockmetalistů NA KNOP COMPANY na jejich posledním albu „Talisman“.

        Tady a Teď hrají svou poctivou metalovou hudbu už roky a na aktuální desce neuhnuli ani o píď ve tvrdosti a živelné energii. I když album nevydali na fyzickém nosiči, což jim někteří fandové můžou mít za zlé, bez přehánění jsou nejlepší metalovou kapelou Českolipska. Jejich dynamická live vystoupení jsou ozdobou každého lokálního festivalu, a proto jim držme palce, ať si své muzikantské nadšení nadále uchovají!

alt
alt
Nahoru