Jistý pocit mi říká, že bych se dnes na stránkách i-novin měl věnovat především včerejšímu programu novoborského divadla, respektive odporu, který se proti němu zvedl, ale nezlobte se, ještě teď mi z toho vaří hlava, a tak abych si nejprve ulevil, napíšu vám o bluesové hudbě, která si podmanila v úterý večer diváky v KD Crystal.
Vystupoval zde slovinský zpěvák a kytarista, jehož osudem se stal blues, jazz a gospel. Charismatického Paula Batta doprovodil o generaci mladší Ondřej Kříž, který jistý hlas doprovázel hrou na piano a melodiku. Vystoupení se skládalo povětšinou z bluesových tradicionálů, které již skvostně nazpívalo tolik interpretů, že člověk až má problém s určením, kdo že je jejich autorem.
Paul Batto Jr. se narodil v Lublani ve Slovinsku. Většinu svého času ale tráví koncertováním po celé Evropě. Jeho hlavní doménou je nádherně čistý blues, který dokáže prodat jak svou hrou na kytaru, tak svým charismatickým hlasem. V jeho pěveckém projevu není ani o notu víc nebo míň, než by bylo vhodné. Vše je, jak říkají Francouzi comme il faut, jak má být.
Velkou výhrou je pro Paula Batta i společné vystupování s mladým pianistou Ondřejem Křížem, který ve svém mládí odporuje teorii, že blues je pro zralé muže. Jeho pianové umění splňuje všechny standarty a v improvizaci a sólech je dokáže i povyšovat či překonávat.
Milan Bárta se ve svém posledním deníku silně obával, aby z koncertu neznámého bluesmana nebylo fiasko. Nebylo. Když jsem přišel do Crystalu, koncert již běžel. Sál byl oponou přepažen na dvě poloviny, což udělalo dobře i zvuku i pocitu z návštěvnosti. Ta totiž nebyla nijak velká, ale přitom ani nijak malá. U každého stolku někdo seděl a výsledný dojem byl až překvapivě dobrý, stejně jako zpětná vazba publika na opravdu výjimečné interprety.
Atmosféru večera vám snad lépe než má slova dokreslí fotografie Petra Fialy z Nového Boru.
