Jak jsme neudělali rozhovor s Macka B

Verze pro tisk |

Na konci minulého týdne zavítala do České republiky jedna z největších osobností ostrovní reggae scény. Ve čtvrtek v pražském Crossu a o den později na brněnském Protestfestu nenechal chladnými své posluchače Macka B, který se do České republiky vrací v posledních letech pravidelně. Českolipským divákům je potom Macka B známý především ze Žízníkova, kde několikrát vystupoval.

V polovině minulého týdne mi volal bývalý spolužák Honza Šturma a povídá: „Ve čtvrtek a v pátek tu je Macka B.“ No to je něco. Asi deset minut jsem přemýšlel a ve čtvrtek odpoledne jsem se za Macka B do pražského klubu Cross vydal.

Tentokrát jej nedoprovázela jeho dvorní kapela The Royal Roots, ale pouze DJ Jahi. Koncert v klubu Cross byl vynikající. Macka B odehrál většinu svých známých skladeb. Společně s Macka B zpívalo publikum hity jako Everybody loves Bob Marley, Big Mack, Unemployment Blues či slavný track od Peta Toshe Legalize it.

Macka B, vlastním jménem Christopher MacFarlane, se narodil jamajským rodičům v anglickém Wolverhamptonu. Na začátku osmdesátých let se přidal k sound systemu Wassifa z Birminghamu. Inspiroval se hudbou Boba Marleyho, Burning Spears, Peta Toshe, Big Youth a dalších. Velice hudebně plodné bylo jeho spojení s Mad Professorem. Dnes je Macka B uznávanou postavou na reggae scénách po celém světě.

Macka B je hlavně výborným textařem. Dokonce se mu přezdívá Lyrical Teacher. Jeho písně jsou velmi angažované. Mluví v nich o antimilitarismu, veganství, škodlivosti alkoholu nebo právech žen. Jeho poselství ale nepostrádá nemalou dávku nadhledu. Jeho koncerty jsou velkým zážitkem, už pro jeho bezprostřednost a komunikativnost s publikem.

To předvedl i ve čtvrtek v Crossu, kde odvedl výborný výkon a z pódia se vytratil až po odehrání několika poctivých přídavků. Po koncertě jsme měli s doprovodem Macka B předjednaný rozhovor. Bohužel jsme se k sobě hned po koncertu nedostali, už proto, že zmíněný doprovod, Lukáš Kolíbal, nastoupil na pódium hned po Macka B, který mezitím odjel na hotel. Nevadí. Honza Šturma ho přeci bere druhý den z Brna na pražské letiště. Nu zaúkoloval jsem ho, aby rozhovor udělal.

A on ho opravdu udělal. S tím nedostatkem ovšem, že jej nahrával na mobilní telefon a na výsledné nahrávce je slyšet pouze zvuk motoru, dunění D jedničky a Macka B se dá rozumět všeho všudy You know. Zkouším tedy napravit své novinářské selhání a Macka B naháním po mailu dál. Pokud budu úspěšný, dozvíte se více o Macka B vztahu k České republice a i k festivalu Real Beat Reggae Ethnic Session, jehož již jedenáctý ročník vypukne na začátku července v Žízníkově.

Slibovaný rozhovor se doposud sehnat nepodařilo. Místo toho je zde reflexe brněnského rozhovoru a zachycení atmosféry nahraného-nenahraného rozhovoru během cesty z Brna do Prahy. Zde je několik řádků od Honzy Šturmy:

 

Ahoj Tome,

tož konečně jsem se dostal k těm slíbeným "několika řádkům" (pozor!!! neplést si s "několika slovy")...

Bylo nebylo...po probdělé čtvrteční noci, kdy jsem spal pouhé tři hodiny, mě čekal ještě lepší koncert než ten v klubu Cross. Macka B totiž pokračoval v pátek koncertem v Brně v rámci zahájení alternativního festivalu ProstestFest, který svým koncertem otevřel. Po dobrodružné cestě z Prahy do Brna - D1 je něco jako cesta do pravěku - jsem se konečně dostal do Brna a netrpělivě očekával, až velký Macka B, jeden z tvůrců mého post-pubertálního (a dospělého) politického světonázoru, zahájí své "rastafari-kázání". Koncert začal až po půlnoci, ale lidi, kteří se rozhodli, že počkají, nemohli litovat ničeho. Jedním slovem maximální zážitek (nové skladby i staré klasiky).

Nakonec jsem se na koncertě zdržel až do 4:00, kdy jsem odjížděl do Židenic (kde jinde bych měl také spát?) a tušil, že ráno se mi nebude vůbec dobře vstávat. Vstávat jsem totiž musel už v 8:00, jelikož v 10:00 byl domluven sraz před hotelem, kde Macka B i jeho selector DJ JAHI spali. Oba pánové byli taky unaveni, jelikož se do rána oddávali  aromatu spálených rostlin, tedy dle mých informací tento dýchánek absolvoval minimálně DJ JAHI, Macka na to jen vypadal.
Netrvalo dlouho a po odnesení kufrů, dopití čaje apod. se mohlo vyrazit. Nejdříve se oba rastové divili velikosti mého auta, ale pak pochopili, že jinou možnost, pokud chtějí odletět dříve, než si to sopka rozmyslí, nemají. Opravdu tedy nasedli a vydali se se mnou do neznáma.
Takže rozhovor, který jsme nakonec (s obtížemi) nahráli, probíhal na dálnici D1 ve směru z Brna do Prahy. Macka B vypadal dost unaveně, ale byl slušný, svolil k rozhovoru, nahrávání a dokonce ho zajímali některé historické i současné skutečnosti ze života "českého hmyzu". Vypadal hodně unaveně, DJ JAHI pochrupoval celou cestu.

Pak jsme dorazili do Prahy, zašli do veganský restaurace na oběd a pak už jen jeli na letiště. Tam jsem Mackaho jestě požádal o autogram (udělal jsem to po 3 v životě, před ním jen jeden šachový mistr a Jiří Dědeček), který mi věnoval se vzkazem "One Love". 

Nahoru