Fotoglosy z Korejského poloostrova 4. (O korejském jaru)

Verze pro tisk |

Marcela Meidiger pochází z Nového Boru, ale po revoluci odešla do světa živit se jako učitelka francouzštiny. Pobyla v Mexiku a USA. Nyní už více než půl roku působí v Jižní Koreji.

1. Na jaro Korejci čekají stejně netrpělivě jako my Češi. A v dubnu konečně přišlo. Ale nebylo to jaro divoké, unáhlené, nerozumné, výbuch barev, vůní a praskajících pupenců. Ne. Korejské jaro začalo něžně a polehoučku. Ze všeho nejdříve rozkvetly divoké azalky a rozsvítily lesní podrost do nachova. Korejci nazývají tento keř čindale (lat. Rhododendron mucronulatum, angl. Korean rhododendron )

2. Divoká azalka je národní květinou Severní Koreje. Čehož hořce litují někteří Jihokorejci, neboť těchto něžných nachových keřů je na poloostrově skutečně bohatě. Ptala jsem se jednoho korejského profesora, proč by si nemohli soukmenovci z obou zemí zvolit jako státní květ stejnou květinu. Odpověděl, že Severní Korea si ji vybrala jako první, a z důvodu cti a zachování si vážnosti nepřichází v úvahu se o květinu dělit. A tak se státním květem Jižní Koreje stal ibiscus, který kvete v létě.

3. Tak jako v Čechách i tady v Jižní Koreji na jaře kvete zlatice, lidově zlatý děšť (lat. Forsythia). Roste na okrajích lesů a v městských parcích. V universitním městečku, kde bydlím, se keře třpytí se v jarním slunci jako opravdové zlato.

4. Ke korejskému jaru patří také lehoučká růžová krása rozkvetlých sakur (česky slivoň višeň pilovitá, lat. Prunus sarrulata). V parku univerzity si v dešti okvětních lístků studenti šeptají zamilovaná slovíčka.

5. S lehkostí květů sakury kontrastují těžké, elegantní květy magnolií (česky šacholan). V Koreji kvetou dlouho předtím, než se na větvích objeví první listy, na rozdíl od magnolií, které jsem viděla při svém dvouletém pobytu v Louisianě. Tam magnolie kvetou až v červnu a červenci, kdy už má strom velké, tmavé, tuhé listy.

6. V okamžiku, kdy rozkvetou sakury, se Korejci začnou skutečně zajímat o jaro. O víkendech se městské parky a nábřeží zaplní davy Korejců, vybavených kolečkovými bruslemi, fotoaparáty a taškami s piknikem. Mladí, staří, rodinky s dětmi, všichni vítají jaro aktivně: pohybem, smíchem a hlavně pospolu.

7. Zamilované páry se fotí pod rozkvetlými větvemi, aby zachytili a uchovali navěky prchavou nádheru korejského jara, ale také pomíjivou krásu mládí.

8. Piknik v parku patří v Jižní Koreji k oblíbeným zábavám. Rodina nebo přátelé se usadí na pestrobarevné molitanové podložce, vybalí pečlivě připravené krabice s rýžovými závitky (kimpap), rýžovými zákusky (tok) a ovocem a hodují šermujíce kovovými hůlkami , smějí se a diskutují.

9. Skupinky studentů sedí v kroužku na trávníku v parku univerzity a báječně se baví. Hrají hry, ke kterým není potřeba nic než desítka hráčů, dobrá nálada a trocha času stráveného pospolu.

10. V areálu univerzity je spousta sportovišť. Ani v zimě nezejí prázdnotou, ale na jaře jako by přibylo na intenzitě a vřelosti pohybu.

11. Korejské jaro vítají i příslušníci starší generace. V Soulu, v parku ve čvrti Insadong, pánové hrají deskové hry, soustředěni tak, že ani nevědí, že je fotím ze všech stran a úhlů.

12. Ale korejské jaro, to jsou také pravidelné invaze pouštního písku. Vítr je přináší z pouště Gobi. Vzduch zežloutne a slunce se marně snaží prorazit prachovou clonu. Fenomén, který se na Korejském poloostrově opakuje už po staletí, se v posledních letech stává diskutovaným problémem, protože na prachové částečky se lepí chemické zplodiny vypouštěné do ovzduší čínskými továrnami. Mě zastihl na pobřeží Čínského moře, na ostrově Anmyondo.

Nahoru