Fotoglosy z Korejského poloostrova 28. (O studentské čtvrti)

Verze pro tisk |

Marcela Meidiger pochází z Nového Boru, ale po revoluci odešla do světa živit se jako učitelka francouzštiny. Pobyla v Mexiku a USA. Nyní už více než rok působí v Jižní Koreji.

1. V blízkosti korejských univerzit se daří obchodům a restauracím. Těsně za hranicí areálu obou univerzit, kde můj manžel a já učíme, se vytvořila čtvrť zvaná Jeongman, což v překladu znamená  První brána. Uličky plné malých restaurací, obchůdků, barů a „bangů“ se každé poledne a večer hemží studenty,  skupinky mladých vyrážejí do restaurací, cukráren, kaváren a barů.

2.  Restaurace jsou levné, prostředí příjemné a obsluha mladá a usměvavá. Chodíme tam s Rodolphem na grilované škeble,  korejské polévky a masové a rýžové speciality. Některé z restaurací  jsou tradiční, u vchodu se musejí zout boty a sedí se na zemi u nízkých stolků. Jiné jsou moderní, ovlivněné západní kulturou, sedí se na židli a u vysokého stolu. Většina restaurací podává jídla kolektivní, například talíř syrového vepřového a hovězího masa, které si skupina stolovníků společně opéká na plotýnce umístěné uprostřed stolu.

3. K jídlu se pije voda, pivo a soju, což je tradiční korejský dvacetiprocentní alkohol z rýže, chutí připomínající vodku. Coca-colu pijí korejští studenti jen málokdy. Korejské pivo pro českého zhýčkance nemá říz.

4. Korejští studenti jedí v restauraci s přáteli i několikrát týdně, dobře se baví, diskutují a po jídle jdou do baru, kde popíjejí dlouho do noci. Slaví tu narozeniny, úspěšně složené zkoušky či vyhraný fotbalový zápas.

5. Někteří dávají přednost „norebangu“, korejské verzi karaoke. Na recepci zaplatí a obsluha jim sdělí číslo volné kabinky, kde si mohou s přáteli z plna hrdla zazpívat. Vyberou si píseň, na televizní obrazovce se odvíjí text a z reproduktorů se line melodie. Jiným „bangem“ je PCbang, kde za směšný peníz počítačoví nadšenci hrají počítačové hry.  Mnoho studentů hraje kulečník.

6. Ti, kdo chtějí jíst doma, si koupí večeři v některé z donáškových kuchyní a odnesou si ji s sebou. Anebo si ji jednoduše objednávají telefonem. Je to metoda levná, pohodlná a chutná. Poslíček na mopedu vám doveze jídlo i s nádobím, po večeři stačí vystrčit špinavé talíře za dveře, kde si je poslíček vyzvedne. Sen českých hospodyněk!

7. Pro mladé Korejce je západní kultura synonymem modernismu. Být moderní dnes v Jižní Koreji  znamená pohybovat se s mobilním telefonem v ruce, barvit si vlasy, jíst pečivo a pít černou kávu.

8. Jeongmun se hemží obchůdky s kýčovitými drobnostmi, kterými studenti jeden druhého obdarovávají: plyšoví medvědi všech barev a velikostí, ponožky se srdíčky a mašličkami, taštičky, peněženky, růžové deníčky, tužky, gumy, hrníčky...vše ve sladkých pastelových barvách, převládá ovšem růžová.

9. To, co se zdá být zbožím pro pětileté děti, je ve čtvrti Jeongmun určeno vysokoškolákům. Zdají se mladší než studenti stejného věku v Evropě, jsou často nesmělí, naivní, dětinští chováním i zájmy.

10  V ulicích studentské čtvrti University Čungbuk vykládají každý večer své zboží  obchodníci s bižuterií. Korejské dívky mají až na výjimky dlouhé vlasy a nosí ozdobné sponky, jehlice, čelenky a mašle,  třpytivé a v očích Evropana kýčovité.

11. Já učím na Universitě Cheongju a v poledne chodím na oběd do některé z restaurací tamní „První brány“, a když mám málo času, koupím si jen sandwich. Spousta stánků tu nabízí rychlou stravu ke konzumaci ve stoje a také ovocné šťávy.

12. Po půlnoci se v ulicích Jeongmunu pohybují skupinky lehce opilých studentů. Požívání alkoholu není Korejci považované za odsouzeníhodné, ale je přirozenou  součástí jejich společenského života.

Nahoru