Blog Štěpána Slaného z mistrovství světa 1

Verze pro tisk |

Nejhorší je čekání. Na akcích jako je MS je čekání tradiční součástí přípravy, každý tým vyráží na šampionát o několik dnů dopředu, aby mohl ještě dopilovat nedostatky jak na hřišti, tak i v týmu. My jsme do Curychu vyrazili již ve středu a čekalo nás šest tréninků, cesta autobusem proběhla přes noc, na cestování jsme zvyklí, každý má svojí dvousedačku, já mám vyzkoušené tři polohy spánku, které pravidelně měním.

Každopádně u mě platí pravidlo, že čím novější autobus, tak se v něm hůře vyspím. Mnoho hráčů přijíždí na sraz národního týmu s nějakým zraněním či nachlazením, u mě to nebylo jiné, do Švýcarska jsem si přivezl zánět středního ucha, takže podle všemožných lahviček a léků vypadám spíše jako medik, než florbalista, i proto jsem uvítal těch několik dní navíc, které jinak nemám vůbec rád. Možná proto zatím odolávám svým hezky vychlazeným plechovkám českého piva, které na mě koukají v ideální teplotě na parapetu za oknem. Zdravotní pivo ke sportu patří a u mě to spojení funguje dokonale. Dny před MS si každý hráč vyplňuje jinak, někteří hrají na playstationu, někteří spí, někteří pracují (bohužel většina z nás nejsou profesionálové) a dost hráčů i bloguje jako nyní já. Díky volnému času se také hodně řeší novinky v klubech, každého hráče zajímá, jak to vypadá v jiných oddílech, krajánci se zajímají o českou extraligu, ti domácí zase o soutěže venku, jaké mají hráči podmínky a jak se jim vede. Musím uznat, že podmínky se všude rychle lepší a věřím, že některý z mých svěřenců jednou získá zajímavé angažmá (samozřejmě až po extraligovém titulu s Českou Lípou). Já jsem rád, že to mohu dělat reklamu České Lípě, myslím, že tu má dobrý zvuk a dost lidí se o ní zajímá, dobré je, že asistent trenéra Filip Vítek je trenérem Znojma a naše mediální spojka Vilas je asistentem na Vinohradech, můžeme tak probrat i tu naši vyrovnanou prvoligovou soutěž.

Dnes jsme poprvé trénovali v hale, kde budeme hrát skupinu, je krásná, tipuji tak pro 2500 diváků, semifinále a finále se již bude hrát v hokejové aréně. Tomáš Kafka si přivezl z pracovních cest nějaké zažívací problémy, tak opět přišel na řadu Honza Matouš, který je v týmu nepsaná brankářská trojka..je tu totiž zde s Ondrou Zamazalem jako kameraman České televize, má však něco odchytáno tuším i v první lize, tak na pár tréninků vyfasoval místo kamery masku a chrániče. Moje role na tomto šampionátu bude trochu jiná než na těch předchozích, budu nastupovat v útoku na pozici, tedy tam, kde jsem s florbalem začínal. Mám na starosti zavírání (rozuměj bourání) soupeřovi rozehrávky a měl bych se točit ve všech útocích podle potřeby, to mi rozhodně nevadí, občas to vypadá jako hra kočky s myší, ale člověk se na hrotu vyřádí a hlavně unaví. Skupina pro nás začíná asi od toho nejslabšího, v neděli Japonsko, v pondělí USA a v úterý zápas o všechno s Lotyšskem, kteří nehrají vůbec špatně. První místo ve skupině je klíčové a zaručujícího hratelného soupeře do čtvrtfinále, věřím, že to bude Rusko v čele s Ivanem Ponomarevem. Sborná má však těžkou skupinu vedle suverénních Finů to bude vyrovnané, Německo a Kanada si také brousí zuby na postup.

Jedno pivo nakonec padlo za vlast,

PS: držím palce našim hráčům, především ženským a juniorům, kteří hrají domácí turnaje.

Štěpán

Nahoru