Smutné výročí

Verze pro tisk |

Neuvěřitelně rychle uplynulo deset let od úmrtí pediatra a bývalého primáře dětského oddělení v České Lípě MUDr. Vratislava Hadravy, který byl profesionální i lidskou autoritou. Nejen na Českolipsku. Zemřel před 10 lety po těžké nemoci dne 7. března 2009 ve věku 79 let.

MUDr. Hadrava se narodil v Mratíně u Prahy 13. ledna 1930 v rodině místního obchodníka. Asi také proto mu zůstala po celý život schopnost praktické rozvahy a kalkulace. Dětství a mládí prožil v láskyplném a klidném prostředí. Již od útlého dětství byl činorodým členem Sokola. Na lékařské fakultě Karlovy university v Praze byl promován v roce 1955 a odchází na umístěnku na Českolipsko. Záhy se orientuje na pediatrický obor, kterému zůstal věrný celý svůj profesní život stejně jako tomuto kraji. Jeho první sudetské roky byly vskutku pionýrské: v několikačlenném pediatrickém týmu museli zvládnout jak nemocniční lůžkové zázemí, tak i ambulantní léčebně preventivní péči s vyjížděním do ordinací v jednotlivých obcích. V roce 1965- 1967 působil jako terénní pediatr v tuniském Kartágu. Po odchodu primáře Vlasáka v roce 1978 do důchodu stanul v čele dětského oddělení.

Pod jeho trpělivým a velkorysým pedagogickým vedením pediatricky dospěly oddělení v průběhu předatestační přípravy desítky absolventů fakult, v nichž zanechal hlubokou stopu svým profesionálním, ale i laskavým a obětavým jednáním s malými pacienty i jejich rodiči. Pro většinu čerstvých absolventů plných teoretických znalostí je setkání s těmi, kdo je vedou praktickou medicínou v prvních letech klíčové pro zformování vzorců jednání s kolegy a pacienty, pro rozpoznání skutečného významu získaných vědomostí, pro vytvoření vlastní „lékařské filosofie“.

Otevřené demokratické a neformální mikroklima dětského oddělení bylo v dobách dusna normalizačního socializmu a mnohé pediatry ovlivnilo zásadním způsobem na dlouhá léta. S velkým nasazením nezištně předával svoje bohaté zkušenosti a informace. Za jeho profesionalitou navíc stála osobnost vysokých hodnotových kvalit. V naší paměti zůstává řešení konfliktních situací s kolegy i s klienty, které zvládal s trpělivou a vlídnou virtuozitou tak, že zúčastněné strany sporu odcházely zpravidla zklidněny a spokojeny s řešením. Vypjaté medicínské situace nad nemocnými dětmi dokázal řešit s chladnou hlavou a přehledem. Své sekundární lékaře i sestry řídil klidně, vlídně a důsledně, protože převážná většina ctila jeho profesní i lidskou autoritu. Za zásluhy v pediatrii mu bylo v roce 2000 uděleno čestné členství a pamětní medaile společnosti České pediatrické společnosti. 

I ukončení jeho přednostenské funkce může být pro mnohé příkladem k následování. Ve svých 61 letech po 13letém působení ve funkci primáře a i přes naléhání lékařů stručně oznámil: „Myslím, že už jste mě odborně v mnohém přerostli a tak končím jako primář.“ A opravdu skončil i když jsme dlouhé roky využívali jeho bohatých zkušeností k odborným konzultacím.

Dr. Hadrava byl velmi činorodý člověk a začal se v dalších letech věnovat oblasti, která byla blízká jeho naturelu – matematickým kalkulacím v kontaktech se zdravotními pojišťovnami. V této funkci působil v nemocnici až do odchodu do důchodu v roce 2007. Velkým zájmem o politické i společenské dění, ale i o nové přírodovědecké poznatky jeho osobnost vyzrávala prakticky do posledních dní. I přes své tělesné obtíže s přibývajícími lety dokázal velkou část energie věnovat vnoučatům a svým přátelům svými neotřelými někdy až klukovskými nápady. Za svoji svěžest a životní energii nemalým dílem vděčil i zázemí své manželky lékařky Zdenky, s kterou prožil 50 let společného života na Českolipsku. Jejich tři synové úspěšně absolvovali lékařskou fakultu.
 

Nahoru