„Revitalizace“ bydliště na parkoviště?

Verze pro tisk |

REVITALIZACE by mohla klidně kandidovat v módní neoficiální soutěži „slovo roku“. Možná i „slovo desetiletí“, soudě aspoň podle toho, jak dlouhou se drží nejen v médích, ale ve veřejném prostoru vůbec. Jeho základem je latinské „vita“, život. Předpona „re“ znamená obnovení, uvedení v původní stav, revitalizace tedy návrat života, znovuoživení. Hezky se to vysvětluje na příkladu revitalizace vodního toku, což znamená například odstranění betonového koryta, obnovení meandrů, tůní, úkrytů pro ryby a další vodní živočichy, výsadbu dřevin a další doprovodné zeleně, která byla neprozřetelně vykácena.

Ale jak je to u městského sídliště? Tak třeba taková Bardějovská na českolipském sídlišti Špičák. Když se podíváme na satelitní fotomapu, která zachycuje stav před začátkem stavebních úprav lokality, vidíme na první pohled, že je tam poměrně hodně zelených ploch. Ani tak ale žádný nadbytek, přepočítáme-li to na počet zdejších obyvatel.

A porovnejme si to s fotografiemi současného stavu, za probíhající “revitalizace“. Zelené plochy mizí pod rypadly bagrů jako sníh na slunci, zato přibývá těch vyasfaltovaných a vybetonovaných. Téměř souvislá vyasfaltovaná či betonovými tvarovkami vydlážděná plocha v délce skoro 200 (!) metrů a šířce nejméně dvacet. Téměř půl hektaru betonu a asfaltu! V letních pětatřicetistupňových a ještě větších vedrech, která se pomalu už stávají standardem, něco jako sluneční pec.

Jistě, ještě není hotovo. Nějaká zeleň tam zbyla, nějaká nová se tam snad také objeví, ale mnoho místa pro ni nezbývá. Sem tam nějaký ostrůvek. Spíše líbivý architektonický prvek, aby to hezky vypadalo na fotografiích. Sotva něco, co by plnilo právě tu funkci návratu života, oživení. Ostatně, zkuste ochladit rozpálená kamna chrstnutím lžíce vody!

Zastavili jsme se v Bardějovské v půli dubna při pravidelném hodnocení soutěžních sídlištních předzahrádek. Bylo maximálně tak dvacet stupňů, ovšem obloha bez mráčku. Za chvilku z nás v té sluneční výhni tekl pot. A teď si představme, že celá lokalita je otevřena směrem k jihozápadu a v letních měsících vystavená intenzivnímu slunečnímu úpalu i deset a více hodin denně.
Lze pochopit, že na přehuštěném sídlišti je málo parkovacích ploch a že je s tím třeba něco dělat. Ale je tohle opravdu jediný možný způsob řešení? Je skutečně možno pokládat za oživení redukci všech funkcí bydlení jen na to parkování nebo aspoň především na parkování? Obyvatelé sídlišť stárnou, ubývá jim sil, přibývá nemocí. Potřebovali by i něco jiného než parkovat. Příjemné, svěží prostředí, nějaké stinné odpočinkové plochy s lavičkami. Ale posaďte se před panelák do téhle betonové pouště za sluneční výhně, jakých bude v postupujících klimatických změnách stále přibývat. To pak jde o zdraví i těm, kdo dosud žádné zdravotní obtíže nemají.

Lidé za extrémních veder hledají stín stromů úplně podvědomě, jak dokazuje třeba snímek pořízený ve stejné části města v létě 2015, kdy i Českou Lípu postihlo katastrofální sucho. Našli ho paradoxně za místní benzínkou. Kde ho najdou v Bardějovské?

Zvlášť když se nešetřilo ani na šířce chodníků u domů, nově jsou tak čtyřmetrové – z betonových tvarovek, pochopitelně. I tady na úkor zelených ploch, které tu mohly být. Přitom veřejný chodník je pochopitelně dole u vozovky. Tenhle budou užívat jen lidé z domu, kterým by podle jejich slov stačil poloviční. Ale možná se dopředu počítá s tím, že druhá půlka časem zaroste travou a ušetří se tak na ozeleňování.

Někde si místní už začínají problém uvědomovat. Při podobné revitalizaci takzvaného malého Špičáku se vzbouřili lidé v Žitavské a Budyšínské a vymohli si na vedení města změnu projektu na poslední chvíli, když už skoro startovaly bagry. Podle toho původního měly být na místě předzahrádek další parkovací plochy. Jedním klíčových argumentů naštvaných občanů bylo, že projektanti potřebu parkovacích míst nadhodnotili.

Jak je to asi v Bardějovské? Ale i kdyby tam to bylo spočítáno dobře, přímo přes ulici jsou už roky tři veřejná parkoviště, každé o ploše zhruba 50 metrů čtverečních. Ideální místa pro stavbu parkovacích domů, která dokáží počty parkovacích míst na dané ploše zmnohonásobit. 

Aby se z bydliště nestávalo pouhé parkoviště, aby si místní nemuseli stěžovat: “I to místo s klepadlem na koberce nám sebrali. I tam je teď jedno parkovací místo“.

Miroslav Hudec
 

alt
alt
alt
alt
alt
Nahoru

Komentáře

Re: „Revitalizace“ bydliště na parkoviště?

...aneb když lidé překážejí autům.

Nahoru

Re: „Revitalizace“ bydliště na parkoviště?

:-(

Nahoru

Re: „Revitalizace“ bydliště na parkoviště?

Nemám nic proti parkovacím domům, ale jak určit, kdo bude parkovat v domě a kdo před svým vchodem ? Potřebuji odvézt děti do školky a školy - bude matka mít nějaklé právo parkovat před bytem a ti co ráno v pět jedou do Škodovky "makat" půjdou pro auto do parkovacícho domu? A bude parkování zpoplatněno ? A kdo na to bude dohlížet ?

Nahoru

Re: „Revitalizace“ bydliště na parkoviště?

Pane doktore, vaše otázky a pochybnosti by byly plně namístě - kdyby ovšem dosud nikde žádný parkovací dům nefungoval. Nechcete snad říct, že to, co jinde běžně funguje, v České Lípě z nějakých záhadných důvodů fungovat nemůže? To byste mě (a asi nejen mě) docela vyděsil. :-D

Nahoru

Re: „Revitalizace“ bydliště na parkoviště?

Špatný "comment" od člena ODS. To přeci vyřeší neviditelná ruka trhu! Nebo ne?! :-)))

Nahoru

Re: „Revitalizace“ bydliště na parkoviště?

Dobrý den. Původně jsem se chtěl rozepsat trochu více, ale autor bydlí jinde a asi ani nemá sám auto, proto je to zbytečné. Pokud jde o parkovací dům, tak mám za to, že takto je již snad využívána část krytého parkoviště v bývalé Hypernově na Ladech? Jinak zrovna na Špičáku se určité řešení nabízelo, a to, že Město mohlo koupit pozemky v areálu Nemocnice a vybudovat zde parkování navazující přímo na sídliště, které mohlo být dále propojeno i se zelení...Bohužel této možnosti nebylo využito....

Nahoru