Českolipský pantheon 17 – Lípa a geny Martina Luthera

Verze pro tisk |

V diskusi na facebookových stránkách Leo Baeck Institutu - New York mě zaujala následující informace.

„Max Born a jeho žena Hedwiga (jejíž předek Philipp Ehrenberg žil v Mimoni a pohřben byl v České Lípě – viz předchozí díl, pozn. autora) nebyli nábožensky založení, ale kupodivu se Hedviga cítila kulturně a historicky spojena s luteránstvím. Ačkoli se narodila a vyrůstala jako Židovka, její rodinná linie zahrnovala řadu luteránů - včetně samotného zakladatele luteránství Martina Luthera. Ehrenbergové pocházeli částečně z větve nejstaršího syna Martina Luthera, Johannese."

A tak jsem se začal zabývat rodokmenem Martina Luthera a pokusil se vypátrat, jestli se jeho geny mihnuly Českou Lípou.

Církevní reformátor Martin Luther, zdroj: wikipedie

Martinův syn Johannes Luther se narodil 7. června 1526 v Eislebenu. Měl pět zdokumentovaných dětí. A v současnosti je známých více než deset tisíc jeho potomků. Snažil jsem se je různě vyfiltrovat, až jsem nakonec našel spojitost Martina Luthera s rodem Ehrenbergů. Bohužel pro Českou Lípu se však tyto rody spojily v době, když už s Českolipskem neměly nic společného. Potomkyni Luthera si vzal Philippův syn Victor Grabriel Ehrenberg, německý právník, který ale zřejmě musel Lípu navštívit, protože právě zde pohřbili jeho otce.

Zmíněnou potomkyní je Helene Agathe Ehrenberg, rozená von Jhering. Dědičný šlechtický titul získal její otec Rudolf v roce 1872 od rakouského císaře Františka Josefa I. během svého působení na univerzitě ve Vídni. Přednášel zejména římské právo.

Rudolf von Jhering, zdroj: en.wikipedie

K Martinovi Lutherovi se však dostaneme přes Rudolfovu manželku Idu Christinu Jhering, rozenou Fröhlich, narozenou 16. září 1826. Jejím otcem byl Johann Friedrich Fröhlich, od kterého vede už přímá linie k Martinovi Lutherovi. Jestli jsem dobře počítal, tak devět generací.

Ida Christina Jhering, zdroj: geni

Pro pořádek jsem ještě projel židovské matriky, abych se ubezpečil, že Phlipp Ehrenberg byl skutečně pohřben v České Lípě. A ano, svědčí o tom tento dokument. Philipp zemřel 20. prosince 1882 v Mimoni a pohřben byl v České Lípě na Štědrý den.

Kdo se pohřbu skutečně zúčastnil, však zjistíme těžko.

Během pátrání jsem však objevil hodně zajímavý text psaný na stroji. Mělo by se jednat o několik stran biografie Julie Ehrenberg, kterou psala Emmi Ehrenberg, pravděpodobně snacha Philippa a Julie, v únoru roku 1937 v německém Kasselu. Z textu mimo jiné vyplývá, proč se Ehrenbergovi ocitli v Mimoni.

„Jelikož jsem v mém velkém věku poslední, která byla po mnoho let blízká babičce Julii a velmi dobře jsem se s touto výjimečnou ženou seznámila, chci si zapsat nějaké vzpomínky, aby nezmizely, když už nebudu ani já. Babička Julie se narodila 16. června 1827 v Praze jako třetí dítě svých rodičů, Gabriela Davida Fischela a Anny, rozené Lippmann."

Jen připomínám, že Julie byla manželkou Philippa Ehrenberga. A oba jsou předci herečky Olivie Newton-John známé z muzikálu Pomáda. 

Z dopisů, které jsou v biografii zmíněné, mimo jiné vyplývá, že rodiče Julie nechtěli, aby si vzala obchodníka, chtěli pro ni někoho s diplomem. A Philipp Ehrenberg byl zrovna těžce rozčarován, když ho opustila jistá Francisca Horniker, původem z Berlína, protože se nechtěla stěhovat do Wolfenbüttelu.

Svatbu Julie a Philippa pak domluvili známí obou rodin - Zunzenovi. Philipp se objevil v Praze a do dvou dnů se do sebe mladí lidé beznadějně zamilovali. A láska prý jim vydržela po celý život. Julie byla z Prahy zvyklá na přepych, její rodina jezdila kočárem. Ve Wolfenbüttelu měli stísněné podmínky - ve třípokojovém bytě s nimi žil šestaosmdesátiletý tchán, slavný Samuel Ehrenberg, a platy ve školství byly i tehdy mizerné. V textu dále je popsána povaha paní Julie jako šetrné, skromné ženy, která by se rozdala pro druhé. Přestože se jí nedostalo velkého vzdělání, zajímala se o Sofokla, četla Goethe i Schillera.

Z jedné pasáže je však zřejmé, proč se najednou objevili v Mimoni: „Bohužel její přirozeně jemné nervy nevydržely hyperaktivní vyčerpávající život, následovaly těžké roky nemoci, které byly pro manžela a syny velkou starostí. Když se stav Julie zlepšil, bylo rozhodnuto sbalit domácnost v Německu a přestěhovat se do Mimoně v Čechách, kde žili její dva bratři. Bohužel po dvou dnech dědeček zemřel. Na ulici, na mrtvici. Julie žila v Mimoni ještě dva a půl roku, tiše a opuštěně. Poté nás navštívila v pobaltských lázních Boltenhagen, kde jsme byli s našimi dvěma dětmi, a od té doby zůstala blízko nás."

Emmi ještě napsala jednu krásnou větu v závěrečném odstavci: „Všichni ostatní lidé mají chyby, babička Julie má jen přehnané ctnosti.“

Asi je zřejmé, že příště budu hledat Juliiny bratry. A také bychom si měli představit další hvězdy kultury, filozofie a dalších oborů, které jsou s touto rodinou spjaté. 

Předchozí díly naleznete:

Českolipský pantheon 1 – Miliardy hrobů

Českolipský pantheon 2 – Zapomenutí Ledererovi

Českolipský pantheon 3 – Rodák mecenášem Klimta a Schieleho

Českolipský pantheon 4 – Z České Lípy do Vídně

Českolipský pantheon 5 - Osudy švagrů Ignaze Lederera

Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských Židů

Českolipský pantheon 7 – Osudy rodiny vídeňského pěvce

Českolipský pantheon 8 – Franz Pick, ekonomem i špionem

Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora

Českolipský pantheon 10 – Stopy Boženy Němcové na Českolipsku

Českolipský pantheon 11 – rodák, nerodák Pavel Altschul

Českolipský pantheon 12 – komunista, odbojář i designový génius

Českolipský pantheon 13 – Surrealista Rudolf Altschul

Českolipský pantheon 14 – O rodu Elbel a morovém sloupu

Českolipský pantheon 15 – Oběti pogromu v Lípě mají svá jména

Českolipský pantheon 16 – Kdo z Pomády má kořeny v Lípě a Mimoni

Nahoru

Komentáře

Re: Českolipský pantheon 17 – Lípa a geny Martina Luthera

Olivii jsem tajně miloval v osmdesátkách. Chtělo by to najít, jestli tady její geny nezůstaly. Pak bych se rád seznámil osobně.

Nahoru