Sice je to už jako přijít s křížkem po funuse, ale přesto mi to nedá a já se k Všudybudu vracím do třetice. Zkrátka je to pro mě jedna z top akcí roku. No vidíte, příště bych mohl popřemýšlet, které další českolipské akce stojí za to, aby se člověk cítil být hrdým Českolipanem.
Druhý den byl pařák a já na hrad dorazil už před půl druhou, abych nepřišel o jednu z hvězd – o Nikolu Muchu. Dal jsem si závazek, že první pivo dám až v půl osmé, protože by zřejmě stačilo dát si na sluníčko jedno a vstupenka by přišla vniveč. A ocenil jsem, že Mucha přijela pozdě a musela jít hrát do sklepa.
Končil jsem Ježíšem táhnoucím na Berlín. Byl jsem sice ještě střízlivý, ale poměrně nasycený. Přišel jsem tak o některé své oblíbence: Papíry, The Viv či Šašky bez hodnosti. Ti tak do sobotního žebříčku nezasáhnou.
Moje sobotní nejlepší pětka tak po týdenním trávení vypadá takto:
1. Flush Buttons
Ne, vůbec to není hudba pro mě, ale ten kousek, který jsem si nahrál, jsem si promítal několikrát. Bubeníkovi Tondovi Kropáčkovi bych před lety dal pětikačku na rohlík, vůbec by mě nenapadlo, že na jednom z dalších Všudybudů bude hrát ve čtyřech kapelách. A to v jedné další nehrál jen proto, že se vystoupení kryla. Nechápu, jak dokáže sladit všechny končetiny k takovému výkonu. Stejný obdiv zasluhuje David Tichý – nedávno přede mnou seděl u maturity, jako vždy excelentní, a po pár dnech z něj jde energie jako z právě prdlého reaktoru v Černobylu. Jeden neví, co je pro národ lepší. Má se věnovat chemii nebo hudbě?
2. Nikola Mucha
Ona je prostě živel. Srandu si dělá ze všeho. „Šup s ní do sklepa, s krávou, když přijela pozdě,“ komentovala svůj pozdní příjezd. Je vtipná, je trefná. Na mě trochu moc sprostá, ale i tak je to fenomén: celý hradní sklep zpíval, že mu mrdá v hlavě. Zkrátka u ní jsem se opravdu bavil, nepokrytecky. Navíc ji mám naposlouchanou.
3. Circus Problem
Byli pro mě zklamáním. Nebyli moc originální. Zažil jsem Bregoviče naživo, zažil jsem hrát jeho skladby v hospodě na Balkáně, v Kosovu, Černé hoře, Srbsku i Albánii, a tak, když spustili Gas, Gas a další hity, zahořkl jsem. Prostě Pražáci přijeli ohromit Českou Lípu. Ale zábava s nimi zkrátka byla, to jo.
4. DG 307
Už jsem psal, že to byl smutný pohled, na Pavla Zajíčka po mrtvici. Museli mu podávat texty, aby věděl, co má předčítat. Ale po těch letech s undergroundem to pro mě bylo jako světýlko na konci tunelu. Je to legenda a legendám se musí něco odpustit.
5. Hluchá parta
Dlouho jsem se rozmýšlel. Něčím zaujali LizArt, něčím Nat Osborn Band, ale nakonec jsem se rozhodl nehrát si na intelektuála. Oceňuji, jak maká ZUŠka, bavilo mě sledovat mé žáky napříč ročníky, nechal jsem se pohlcovat energií. Na plese mě chytli více než v prostoru Louky, ale přesto dávám na páté místo právě je. Nechť je jim to povzbuzením.
A už aby byl dvanáctý ročník. Nechce se mi kopírovat všechny sobotní kapely, takže se ptám, kdo z mé pětky vás zaujal nejvíce.