Zdeňka Svěráka je nyní všude plno, slaví osmdesáté narozeniny. Přesto mi to nedalo a aspoň z filmů, na kterých se scenáristicky podílel, jsem si udělal žebříček. V hodnocení jsem vynechal záznamy divadelních představení.
1. Obecná škola
Patří mezi mé vůbec nejoblíbenější filmy. Spolu s Cestou do pravěku. Prostě srdcová záležitost. Poprvé jsem ho viděl v boleslavském letním kině a pak ještě mnohokrát. Vynikající Jan Tříska.
2. „Marečku, podejte mi pero!“
Je na mě učitelská deformace vidět. Asi i proto je mi Svěrákova poetika blízká, školou si prošel nejen jako žák, ale i jako učitel.
3. Lotrando a Zubejda
Možná první hraný film, na který jsme vyrazili se syny. Podle mě jedna z nejlepších porevolučních pohádek. Klasická předloha, chytlavá píseň, tehdy neokoukaní herci. A samozřejmě díky synům zase srdcovka.
4. Tmavomodrý svět
Pokus o Hollywood v Čechách. Jeden z nejpovedenějších. Škoda, že ve stejné době bodoval v kinech americký Pearl Harbor. Projížděl jsem tenkrát na kole Hradčany, když se některé scény natáčely. Navíc mám válečné filmy rád.
5. Vratné láhve
Jak zraju já, zraje pro mě i tento film. Hlavní hrdina byl ve věku mého otce, který v důchodu také nelení – hlídá pískovnu, jezdí s letáky, pořádá výlety pro baráčníky. Hlavně nečekat na osud doma. Snad to jednou taky dám.
Který film z mé pětice máte nejraději vy?