Konečně jsem si v klidu přečetl příspěvek zastupitelů Vlčka a Ježáka (zde). Nahrál jsem jim na smeč a oni s nahrávkou naložili tak nějak po svém: společnými silami plácli míček někam do zámezí.
Tomáš Vlček použil svou slovní ekvilibristiku, do které se jako vždy zamotal. Zdeněk Ježák na mě hází své vlastní problémy s potřebou se zviditelnit. Například mi radí, abych už o politice nepsal. Lacinou reakcí by ode mě bylo napsat, ať Zdeněk Ježák politiku raději nedělá. Problémem je, že já si to nemyslím. Naopak, domnívám se, že Lípa politiky typu Tomáše Vlčka a Zdeňka Ježáka potřebuje. Mám maximálně nijak neskrývaný problém s tím, za koho Zdeněk Ježák kope, ale to sem nepatří.
Oba vědí, že nedělní deník není žádnou reportáží. Je to opravdu „jen“ deník, ve kterém popisuji své dojmy, zkušenosti, nápady související s životem v Lípě i jinde. A můj dojem z celé té kauzy Lira zůstal stejný i po zveřejnění jejich názoru. Město zaspalo (koalice i opozice), podstrčení kauzy TV NOVA i otevřený dopis bylo vydírání, Lira peníze potřebuje.
A víc už dneska o politice nebudu. O prázdninách spíše píšu o svých cestovatelských zážitcích a nabízím tipy, kam vyrazit. Devatenáctou gymnaziální Expedici jsem shrnul ve třech reportážích (poslední s odkazy je zde). Nyní spíše nějaká doporučení.
1. Slovenský kras – v Zadielské dolině turistů hodně, ale od výstupu na hřeben či spíše planinu nepotkáte hodiny člověka. Přitom celý přechod lze rozdělit na zhruba dvacetikilometrové úseky, na jejichž koncích se dá sehnat levné ubytování. Problémem může pro někoho být menší atraktivita. Kilometry se jde listnatým lesem, pak zase loukami a poli. Občas zarostlé krasové jezírko. Nejzajímavější jsou závrty, které ale někomu mohou připadat jako obyčejná díra. V poslední etapě několik jeskyň, z nichž ale dvě patří do světového dědictví UNESCO. Druhou, Domicu, bych doporučil navštívit spíše z maďarské strany, na té slovenské chcípl pes.
2. Budete-li se pohybovat na jihovýchodním Slovensku, zajeďte se podívat do maďarských měst Visegrád a Estergom. Kolem Visegrádu je několik hradů, z jejichž vyhlídek je krásný výhled na Dunaj a ostatní hrady. Katedrála v Ostřihomi dostala od studentů a dalších účastníků 45 hlasů z 53 možných. Tipuji, že hlas jí nedali ti, co se rozhodli ušetřit za vstupenku do kopule. Skutečně impozantní výhled, který mi hodně připomínal ten z drážďanského Frauenkirche. Jen řeka byla jiná.
3. Hledáte-li stylové a levné ubytování v Rožňavě, která je ideálním výchozím místem pro poznání celého Slovenského i Maďarského krasu, pak o prázdninách využijte ubytovnu Obchodní akademie. Má kapacitu, která se těžko někdy naplní. V okolí je dostatek přírodních i historických památek pro pohodovou týdenní dovolenou.
4. Pokud byste chtěli ubytování v Egeru, trochu nadstandardní, pak mohu doporučit úplně nové chatky nad kempem Tulipán. Předsíň s kuchyňkou, dvě ložnice, sociálka, satelit, internet a sklípek přímo na zahradě. Údolí Krásné paní s šedesátkou dalších sklípků začíná za rohem. Okolí Egeru vám naruší stereotyp o tom, že Maďarsko je rovinatá země. Upozorňuji, že v Egeru stabilizují minaret a jeho okolí je zavřené, a taky, že vstupné na hrad je stále nesmyslně drahé.
5. Neziderské jezero jsem tady už propagoval před dvěma lety. Z maďarské strany je prakticky nepřístupné kvůli rákosí, ale v Rakousku je několik nádherných pláží. Ani v parných dnech mi nikdy nepřišly nějak nacpané, vstupné je kolem 5 euro. Neziderské jezero je omotáno sítí cyklostezek, přitom většinou se jedná o rovinu. Jen na západní straně vedou stezky svažitými vinicemi. I tady si dokáži představit týdenní dovolenou.
Deník jsem opět „předtočil“, protože kroutím několik dalších etap Svatojakubské cesty. Je jasné, o čem budu psát příště. Taky uvidíme, jestli se zase ozvou Vlček s Ježákem. Škoda, že se do naší debaty nezapojila i starostka, protože my si tady virtuálně měříme pinďoury, ale s Lirou se situace nezmění.