18/2016

Verze pro tisk |

Je za námi má nejoblíbenější českolipská akce – festival Všudybud. Mám jej mnohem raději než třeba Městské slavnosti. Asi proto, že je dělán odspodu, z nadšení pár lidí, na které se nabalují další a další.

Včera jsem se pokusil sestavit žebříček kapel, které mě zaujaly v pátečním programu (zde). Nabízím ještě video slepené flipem ze všeho, co jsem v pátek natočil.

A co sobotní program? Přišel jsem už na divadelní představení Treperendy, asi v pět jsem si řekl, že se trochu nabořím a zbytek koncertů si více užiju. Vydržel jsem až do Mutantů hledajících východisko a domů dorazil kolem druhé hodiny. A jak by vypadal můj žebříček sestavený ze sobotních vystoupení?

1.       Květy

Dlouhodobě patří mezi mé nejoblíbenější české kapely. Příjemný hlas, promyšlené aranže, duchaplné texty (kterým bylo dobře rozumět). Jen ty housle mi tam chyběly. Pro mě jasný vrchol celého víkendu.

2.       The Viv

Slyšel jsem je poprvé s druhou kytarou. Mám rád Fárkův chraplák i basu Martina Kubáně. Vystoupili na hradním jevišti po kapele Pertho, která na mě už byla moc tvrdá, takže vlastně melodický grunge.

3.       LKP

Při jejich koncertu jsem měl slušnou špičku. Přestože už moc nezkoušejí, spojení experimentujícího Davida, neúnavného bubeníka Tondy a rockově přímočarého Filipa mě stále baví.

4.       The Osels

Hosté z Plzně – rock jak ze starých časů, jen baskytara, kytara a bicí. Slušnej nářez po desáté hodině večer.

5.       Dmitrievna

Kroucení Dany Faltusové, její obleček/neobleček, atmosféra, pozdní hodina, vysoké promile alkoholu a z premiéry performerky z Berlína je hezké páté místo. Ta jediná je na krátkém videu, které jsem přestal vytvářet zhruba v pět hodin odpoledne.

Skvělá atmosféra byla například při vystoupení Free Balkan Quintetu nebo tradičně při koncertu Jazzové farmy, kterou přišla podpořit parta spolužáků. Moc se mi líbil Mára Ratislav a jeho křoví. Bavil jsem se při pohádkách vyprávěných Markétou Holou. Zaujala mě obměna u loňských skokanů Illusions. Jsem zvědav, co se vyvine ze zatím nesehraných Kuthanů. Těšil jsem se na Katarziu, ale bude jiné krevní skupiny než já, zůstanu věrný Radůze, Muše a Szidi Tobias. Skupina Manon Meurt pro mě byla moc brzy, zřejmě, kdyby hrála o půl dne později, asi by se do top five dostala. Flush Buttons jsem vychválil loni, letos mají pochvalu v LKP. Mutanty jsem už úplně nevnímal, asi přesycení zážitky wink. A mrzí mě, že jsem nestihl TBT, přítomní je opěvovali.

Také jsem konečně viděl některé studentky jako Treperendy, procvičil si ruštinu u autobusu s Erasmem, snědl guláš z hlívy ústřičné i ruský piroh. Když to tak probírám, byl to opět hodně povedený českolipský víkend, obzvlášť když vezmu v potaz, že meteorologové ještě v úterý slibovali stoprocentní pravděpodobnost deště.

Video ze začátku sobotního programu.

Co se děje v Lípě následující týden?

Zfilmován byl další příběh Oddělení Q – Vzkaz v láhvi. Milovníci skandinávských detektivek vědí. V úterý se můžeme v knihovně dozvědět něco o mořských želvách nebo U Bílýho černocha o Bulharsku. V pátek se můžeme vrátit do Centra textilního tisku – uskuteční se zde IV. Muzejní noc. V sobotu pokračuje v Zahrádkách Rozára fest a v Jiráskově divadle vystoupí legendární Gabriela Beňačková.

Nahoru