12/2017

Verze pro tisk |

Je českolipská nemocnice na dně? Dvakrát v kotli slávistů. Taky vám vadí hasiči a ti, co pomáhají hluchoslepým? Všudybud: první odtajněné kapely.

Neděle

Snažil jsem se stát fanouškem Liberce, když jsem se přistěhoval sem na sever, ale nedaří se to. Ve fotbale po tátovi fandím odmalička Slávii, v hokeji jsem si svůj klub nikdy nenašel. Zvláštní, když jinak se cítím Českolipanem a na své rodiště už vzpomínám jen s nostalgií. Letos jsem si říkal, že bych konečně mohl zažít atmosféru derby. Báli jsme se, že nebudou lístky, a tak jsme si je koupili v balíčku se zápasem s Teplicemi. Derby zase neuvidím – z původně plánované soboty přesunuli zápas kvůli televizi na neděli a to už budu se studenty v Polsku.

Zápas s Teplicemi jsem si ale neskutečně užil. S bývalými studenty, kolegou a synovcem na tribuně Sever, na níž se fandí po celý zápas. Choreo, neutuchající bubny, zpěv, tanec, jančení po druhém gólu.

Pondělí

Už je to ohraná písnička, ale v pondělí opět PubQuiz. Tentokrát napínavý až do posledního kola, ale s tradičním výsledkem. Přibylo další družstvo a stále by se ještě jedno či dvě vešla. Tak neváhejte!

Středa

Dívám se do zápisu z druhé části 26. zasedání zastupitelů. Omluveni Štrumfa, Wawrečka, Máška, Skokan. Později přišli Volfová, Slaný, Ježák, Panc. Třetina zastupitelů tedy v úvodu chyběla, když se jednalo o majetkovém vstupu do nemocnice či přípravě výběru nového dopravce.

Když předstoupil před zastupitele náměstek pro zdravotnictví Přemysl Sobotka, bylo zastupitelů už dvacet.

Přemysl Sobotka nic nezastíral: „Situace je velmi nepříznivá – ekonomicky i medicínsky. Hledá se cesta, jak se z této situace dostat.“ V případě situace českolipské nemocnice padlo i slovo dno. „Jsme v první třetině intenzivního jednání o tom, jak dostat nemocnici v České Lípě ze dna.“

Mimo jiné je v nemocnici 60 milionů nesplacených faktur za dodávky zboží s více než šedesáti dny po splatnosti.

Doktor Hudec o této části jednání na svém blogu mimo jiné napsal: „Samozřejmě, o majetkovém vstupu už teď nikdo nemluvil, opozice s koalicí se rubala, kdo prosadí trefnější usnesení o tom, že se stahují plachty. Navrhl jsem, abychom místo desítek miliónů za nákup takového či onakého množství akcií dali třeba i menší částku na založení městského stipendijního programu pro studující medicíny z Českolipska, kteří by se zavázali, že nastoupí po promoci do NsP. Muselo by samozřejmě jít o takovou částku, která byla pro mediky opravdu přitažlivá. Nakonec bylo přijato usnesení, které do budoucna sice zcela nevylučuje další jednání o majetkovém vstupu, ale zatím nabízí především blíže neurčený druh pomoci, pokud o ni NsP nebo Kraj požádají, a také ukládá starostce, aby do června připravila právě návrh nějakého programu, který by přispěl k personální stabilizaci nemocnice.“   

Čtvrtek

V minulém deníku (zde) zafungovalo na některé čtenáře spojení "neziskové organizace" jako červený hadr. Stručně by se dalo říci, že neziskovky mohou za posraný život většiny Čechů. Objevují se v mnoha diskusních příspěvcích, zejména od těch, co vlastně ostatním ani nemají co říci.

Na stránkách portálu Seznam jsem našel 69 neziskových organizací působících v České Lípě a okolí. Například Svaz tělesně postižených, Českou společnost pomoci dětem Tilia, Svaz dobrovolných hasičů, Farní charitu, Obecně prospěšnou společnost Máchovo jezero, Centrum pro zdravotně postižené Libereckého kraje, K-centrum, Kulturní Šum, Diakonie Dubá, Záchranáři České republiky, záchrannou stanici pro poraněné ptáky, turistický oddíl Zelený les, Spolek přátel Tyršovky, Rodinné centrum Medvídek, Společnost pro hluchoslepé.  

Marně přemýšlím, proč se terčem nenávisti stali zrovna lidé, kteří se snaží pomáhat postiženým psychicky, fyzicky, sexuálně, majetkově. Ohněm, partnerem, osudem. A nejhorší, že se na této nenávisti přiživují i někteří politici, počínaje bývalým prezidentem a konče tím současným.

Pátek

Už mám lístky na Všudybud. S čísly 002 a 003. Jsme s manželkou věrnými příznivci, vždyť trochu omylem jsme se zúčastnili už prvního ročníku. Organizátoři postupně odtajňují další interprety. Zatím největším tahákem je Vltava, ale já se stejně nejvíc těším na tu naši českolipskou scénu, na své jistoty. Kam se za další rok posunuli Flush Buttons, ukáže vanu Bob Suchý během koncertu Scream of the  Lambs, neunikne mi letos Old Minka Band, udrží si standard dvojice TBT? A co předvedou staré tváře v novém seskupení nazvaném Manu?

Sobota

Po rychlonávštěvě rodičů v Boleslavi jsem se vypravil na další zápas Slavie. Už dlouho jsem ho měl zatržený v kalendáři – vždyť hrála v Liberci. Přece jen jsem měl smíšený pocit, když jsem si ve svém krajském městě koupil lístek do slávistického kotle.

Fotbal nářez, byť s ne úplně úspěšným koncem. Atmosféra mě ale tentokrát trochu rozhodila. V kotli byla příliš vysoká koncentrace bezmozků. Ti začali během chorea, skryti pod plachtou, ukopávat sedačky, pak se je snažili co chvíli zapálit. Fotbaloví fanoušci byli určitě předmětem sociologických studií, tak se v tom nebudu pitvat a příště půjdu do sektoru, kam asi patřím víc – vlevo od tvrdého jádra. 

Nahoru