8/2021

Verze pro tisk |

To se tak ráno probudíte, mrknete rozespale jedním oken na mobil a první, co čtete, je přání, abyste chcípnul, případně aby chcípnul ten, koho zpovídáte ve svém podcastu.

Když pominu zmíněný příspěvek, který byl z mého pohledu za hranou, byla to zajímavá diskuse. Na jedné straně lidi, kteří ani netuší, co slovo influencer znamená a co ho asi tak může živit (spíše lidé starší), na druhé ti, co ho obhajují (spíše mladší).

Sám jsem někde mezi. Na jedné straně vidím své žáky, kteří denně tráví hodiny na sociálních sítích a doslova číhají na první lajk u svého zbytečného videa, na druhé vidím kluka, který se něco naučil, měl nápad, chytil se a dnes může ovlivnit masu lidi. Třeba tím, že jim podsouvá informace, názory, výrobky, služby anebo třeba, jak někdo v diskusi zmínil, i charitu. Stejně tak se chovají reklamní agentury, televize, rádia, informační weby. Je jen jiná doba.

Docela zajímavé je sledovat projekt Forbesu 30 pod 30, o lidech, kteří jsou úspěšní a ještě nedosáhli třiceti let. V pátek jsem třeba poslouchal podcast s Alexem Koníčkem vlastnícím značku Big Boy. Z kluka tlačícího arašídy starou vařečkou do mlecího strojku se stal spolumajitel firmy se stamilionovým obratem. Reklamní kampaň dělá s influencery.

Přímý odkaz na můj podcast s Petrem Adamem, s klukem z Nového Boru, jehož snem je mít na Tik Toku tisíc sledujících, najdete zde.

Když jsme u té charity, tak druhý podcast tohoto týdne byl s Evou Ortovou, ředitelkou Farní charity, která z nápadu, ve kterém byla sama, vybudovala podnik o více než osmdesáti zaměstnancích. Mimochodem i ona v rozhovoru hovoří o nenávisti, se kterou se setkala. Přímý odkaz naleznete zde.

Miloslava Šustra, který nenávistný příspěvek (dnes už bohužel administrátorem smazaný) napsal, jsem pozval k natočení podcastu. Jestli skutečně pracuje ve společnosti Sodoma Gomora, jak uvádí na facebookovém profilu, nemuselo by to být nezajímavé.

Možná i díky mému podcastu s Milanem Kořenem (přímý odkaz je zde), nakonec sdílí Kultura Česká Lípa záznamy ze svých on-line představení i na youtube. Díky tomu si můžete například v klidu domova přehrát divadelní představení natočené v Centru textilního tisku. Ve hře Václava Klapky Tanga pro Ježíška kromě Václava Klapky hraje i Vlaďka Zborníková.

Je to trochu trapné, ale i s Vlaďkou Zborníkovou jsem natáčel podcast (najdete ho zde). Snažím se představovat lidi, kteří jsou zajímaví, inspirativní nebo zkrátka dělají Lípu daleko lepším městem, než si někteří z nás myslí.

I tento týden jsem vydal článek o zajímavé osobnosti, jejíž život souvisí s Českou Lípou. Pavel Altschul byl fotograf, novinář, komunista, potížista, ale také po rodičích Žid, pravděpodobně umučený v Terezíně. Kdyby dostal více času, možná bychom o něm dnes četli jako o geniálním designerovi nebo mediálním magnátovi.    

Aspoň pár fotografií. První jsou ještě z minulé neděle.

Stráž pod Ralskem

Fádní fotka je z jiného výletu. Raději nebudu psát kam. Člověk si s točeným pivem připadá jako rebel. Ale upřímně – po čtvrtečním fotbalovém zápase Slavie, na který mohli jen vyvolení, po tom, jak zase zvorali výběrové řízení na nákup testů do škol … jsem chtěl napsat něco ve smyslu: „Už vám na ty opatření seru i já.“

Nakonec jsem se udržel. Samozřejmě i díky své přítelkyni, lékařce, svým bývalým studentům, co jsou dnes také lékaři, vnímám, co se v nemocnicích děje. I my máme ve škole další nakažené (bojím se, že na nákazu budu čekat ve frontě jako poslední a na nějakou special edition mutaci), i v mém okolí umírají lidé. Tak se držme.

Nahoru