5/2020

Verze pro tisk |

Ke koronaviru 2019-nCoV už vydal tiskovou zprávu i Liberecký kraj. Vybírám úryvky.

V Libereckém kraji zatím jedno laboratorní vyšetření v souvislosti s kontaktem s osobou, u níž byl potvrzený případ onemocnění 2019-nCoV v Německu, skončilo negativním výsledkem. Ve čtvrtek 30. ledna 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace globální stav zdravotní nouze. Podle jejího sdělení je důvodem zejména obava, aby se onemocnění nedostalo do zemí se slabším systémem zdravotnictví.

Na výskyt infekce nového koronaviru reagovali Liberecký kraj, Krajská hygienická stanice Libereckého kraje (KHS LK), složky Integrovaného záchranného systému a další odborníci zvýšením obezřetnosti a potvrzením praktických postupů. Ty jsou dostačující, pokud by se koronavirus v regionu vyskytl. V Libereckém kraji se dosud nákaza neobjevila a není důvod ke znepokojení. 

„Společná schůzka ve středu 29. ledna a další mé jednání s ředitelem krajské hygieny Vladimírem Valentou jasně dokazují připravenost všech složek pro případný výskyt koronaviru v našem regionu. Vážná situace v Číně a ojedinělé případy jinde ve světě jsou varováním, ale je zbytečné panikařit. O postupu při eventuálním výskytu jsou informováni praktičtí lékaři, nemocnice a navíc já osobně budu komunikovat se starosty všech obcí, jak jsem na jednání slíbil,“ uvedl MUDr. Přemysl Sobotka, náměstek hejtmana pro resort zdravotnictví.

Osobně mě více děsí chřipka, jeden člen mé rodiny s ní v posteli zápasil jedenáct dnů, než byl schopen vstát. O koronavirus jsem se spíše zajímal kvůli dětem ve škole, protože jsme se zrovna viry zabývali a děti se na něj samozřejmě stále dotazují. V jedné studii jsem četl, že tento typ viru zatím nezabil nikoho pod patnáct let. Takže mi z toho vyplývá opět to, že se více máme bát klasické chřipky.

Maturitní ples

Pravděpodobně naposledy jsem se zúčastnil maturitního plesu coby přímý aktér. Byl jsem rád, že na mě studenti mé bývalé třídy nezanevřeli (aspoň někteří), když jsem je opustil právě před maturitním ročníkem. Dostal jsem nebývalý prostor v maturitním videu, poprvé jsem byl pozván do půlnočního překvapení. (Naštěstí jsem byl hned v úvodu zabit, takže jsem jim to dále moc nekazil. Ty emoce a taky alkohol udělaly své.)

Minule jsem napsal, že předtančení konkurenční 4. B bylo nejlepší za několik desetiletí. Studenti mé extřídy z toho byli skleslí. O to více mě těší to, co napsala na sociální sítě asi nejlepší choreografka regionu Kateřina Kohoutová: „Shodli jsme se, že jste si připravili jedno z nejhezčích předtančení, které si třída tvořila sama.“

Snad to nepíše všem.

Předpokládám, že video z předtančení se objeví příští týden, tak ho přidám do deníku časem.

Těžce intelektuální maturitní video 4. A sdílím dnes. I když mi to vzhledem k mé hlavní roli přijde samolibé a rozmýšlel jsem se celou dobu, co jsem psal předchozí řádky. Natáčelo se na krásné terase na Chlumu, na zámku v Horní Libchavě, na zámku v Zákupech, v Arše, na chodbě, dívčích záchodcích a v jídelně gymnázia, v ZUŠce i v parku u hřbitova. Můj mladší syn k tomu poznamenal: „To je jako, když má nějaký film na CSFD 90 procent. Sice tomu nikdo nerozumí, ale nikdo si netroufne tomu dát jen jednu hvězdičku.“

Ani já jsem neznal celý příběh. Třeba první scénu jsme natáčeli poslední. Taky chci pochválit společnost Toxxtalgia, která vše natočila a sestříhala. Opravdu jsem netušil, jak dobře si s výsledným dílem pohrají. Vyplatili se. 

Alej roku

Ještě jednou k anketě Alej roku, o které jsem se v deníku párkrát zmiňoval. Hlavní výhru letos Českolipsko nezískalo, ale porota rozhodla, že prvenství ve fotosoutěži získala fotografie Valdštejnské aleje od Miloslava Janovského.  

Do perexu jsem jako ilustrační fotografii dal jednu momentku z Pubquizu. Zítra v Kozlovně začíná další semestr. Už nás chodí většinou přes devadesát soutěžících, ale určitě se místo ještě najde. Některé týmy stále hledají někoho na doplnění. Náš obměněný tým v minulé hrací sezóně skončil už potřetí druhý. Vítězství obhájilo družstvo s názvem Hrubý materiál.

Nahoru