4/2019

Verze pro tisk |

Deník jsem začal psát už ve středu, protože jsem se na víkend chystal aspoň na jednu etapu Svatojakubské cesty. Už mám absťák a čeká mě trasa vedoucí podél Berounky, krajinou trilobitů kolem Skryjí.

Zítra naši školu navštíví hejtman Libereckého kraje a dnes ho předcházelo několik tiskových zpráv. Například, že na obnovu Červeného domu u Vodního hradu půjde z rozpočtu kraje jeden a půl milionu korunu. V rámci III. etapy dojde k opravě a zajištění nejvíce poškozeného kamenného pilíře v přízemí jižní strany objektu, očištění a opravě kamenných sloupů a pilířů na jižní straně objektu a kamenného ostění oken a dveří. Bude opraveno vnější schodiště a komínová tělesa a další. Peníze budou využity i na zpracování podrobného restaurátorského průzkumu omítek arkád v přízemí a 1. patře.

Nejprve jsem nebyl fanouškem skutečnosti, že naše starostka kumuluje funkce, ale někdy mám naivní pocit, že z ničeho nic je nám Liberec blíže. Viz téma, které se rozvířilo v souvislosti s otázkou škvárového hřiště u průmyslovky (například zde). 

Ve čtvrtek 31. ledna 2019 od 19 hodin mohou návštěvníci facebookového profilu Libereckého kraje již podvanácté, a poprvé v letošním roce, položit prostřednictvím komentářů pod online přenos dotaz Martinu Půtovi. Je v plánu, že živé vysílání proběhne v Krajské vědecké knihovně Liberec, kde budou vrcholit přípravy na 14. Benefiční ples hejtmana, jenž se tu o den později koná. Pokud máte zájem o zodpovězení otázek či chcete zhlédnout reakce Martina Půty na různorodé dotazy, stačí se ve čtvrtek 31. ledna v 19 hodin přihlásit ke svému facebookovému profilu a zavítat na stránky Libereckého kraje:  https://www.facebook.com/libereckraj/ . Své otázky můžete napsat už nyní do zpráv či do komentářů přímo pod živý přenos. Hejtman si tradičně dotazy přečte a zodpoví.

Ještě jsem si dnes poznamenal, že v Lípě bude dvakrát do měsíce fungovat odloučené pracoviště SPC Semily - Turnov zaměřené na poruchy autistického centra a mentální retardace. V následujícím měsíci se jedná o 5. a 21. února. Více na přiložené fotografii.

V jednom z předchozích deníků jsem informoval o tom, že Květa Menclová, vedoucí oddělení Regionálního turistického informačního centra, se přes Vánoce chystala provádět po městě několik Indů, kteří jsou ubytovaní v hotelu Merkur. K prohlídce města konečně došlo, tak jsem si od ní nechal odvyprávět její dojmy.

Vše mi nakonec ještě poslala písemně:

„V mrazivých dnech tohoto týdne proběhly dvě prohlídky města s novými indickými pracovníky českolipské firmy Bombardier. Svářeči z Indie budou v České Lípě dva roky pracovat a žít. (resp., prý je čeká 11 měsíců práce a jeden měsíc volna doma v Indii). Aby si snadněji zvykli na místní poměry a poznali zemi, která jim bude po dva roky dočasným domovem, dohodlo se město Česká Lípa a Regionální turistické informační centrum s firmou Bombardier Transportation na prohlídkách města.

V rámci prohlídky jsem se snažila naznačit historii České Lípy v kontextu evropských dějin, historických slohů, ukázat nejdůležitější pamětihodnosti, ale nezahltit je pro ně nepředstavitelnou a tolik odlišnou kulturou. V průběhu procházky jsem je upozorňovala i na ryze praktické věci, kterých si našinec nejspíš ani nepovšimne.  Zmínila jsem Židy i Němce žijící v České Lípě, dotkli jsme se Křišťálové noci i Odsunu Němců. Zajímalo je, po kom máme pojmenované náměstí, vysvětlila jsem jim vznik Československa a osobnost prvního prezidenta T. G. Masaryka, ukázala jim jeho bustu od sochaře Františka Lipenského na radnici.  Našim záměrem bylo, aby se ve městě zorientovali, aby jednoduše došli na nákup do obchodního domu, aby našli banky, bankomaty, knihovnu, veřejně přístupný internet, poštu, aby věděli, kde získají informace o jízdních řádech autobusů, kde máme v Lípě fitness centra nebo, kde mohou ochutnat naše regionální piva, či místa, kde se v letních měsících konají koncerty.

Indové byli velmi pozornými a disciplinovanými posluchači, obdivovali opravené budovy ve městě, zmiňovali hezké domy k bydlení a čisto na ulici. Bojovali se zimou, minus 8 stupňů ještě nikdy nezažili, v minus 8 nikdy nechodili po městě, v podle mě dost lehkém oblečení. Ptali se na sníh, těšili se na něj, nikdy ho ještě neviděli. Nejmladší z celé skupiny jménem Thakor Prashant Hareshbai nevěřícně ukazoval displej telefonu s aktuální teplotou hluboko pod bodem mrazu. Zaujala je vegetariánská jídelna v Zámecké ulici Šambhala, vysvětlovali rozdíly indické kuchyně i to, jak jim zatím nechutná ta naše. Možná poprvé za svůj život (všichni jsou poměrně mladí, průměrný věk je třicet let a nejmladší z nich je ročník narození 1999, pocházejí většinou z nižších středních vrstev, někteří z dvoumilionového města Vádódará) navštívili křesťanský kostel, možná poprvé slyšeli informace o evangelických kostelech, a jistě poprvé navštívili nejmladší českolipský kostel Mistra Jana Husa v parku. Zjistili, že existuje nástroj varhany a že mají měchy, že je v kostele krásná akustika. Děkuji manželům Truncovým za srdečné přijetí a podání mnoha informací. Hudba spojuje.“

V infocentru Indové nabídli kurzy hindštiny českolipské veřejnosti a na oplátku by se rádi naučili základy českého jazyka. Mohli by Čechům ukázat, jak jednoduše uvařit tu pravou indickou kuchyni. Mohli by zajít do škol a v rámci hodin zeměpisu nebo angličtiny besedovat se studenty o životě v jižní Asii, v druhé nejlidnatější zemi na světě…, o čemž už Bombardier s několika školami jedná. A pokud jsou muzikanti, mohli by si klidně někde zahrát…

Všechno si fotili, natáčeli, whatsupem fotky posílají zpět domů. Není to forma propagace turistického ruchu a celého našeho města?

A co již Indové z Bombardier Trabnsportation v České Lípě absolvovali dalšího? Zúčastnili se multikulturního školení ještě v Indii, další školení proběhla již v ČR, absolvovali zdravotní prohlídky včetně rentgenů, a ve firmě projdou ještě svářečskou školou, po ní budou přiděleni na jednotlivé projekty (typy vlaků) v rámci společnosti Bombardier Transportation.

Nemůžu si pomoct, ale snažím se to vidět tak, že by mohli být i přínosem a Lípu obohatit. Kulturně i společensky. Možná se mýlím.

dhanyavād – děkuji  [danieva d]“

Nahoru

Komentáře

Re: 4/2019

Pěkné čtení. Jen upřesním: v Indii se správně za nic neděkuje, protože si tím, že vykonáte dobrý skutek, jen zlepšujete svou vlastní karmu.

Nahoru