38/2020

Verze pro tisk |

Nahrávám, učím a píšu ze svého brlohu. Dodržuji, co mám, abych chránil ostatní.

Jak jsem se zase dostal do karantény? V pondělí u nás přímo v Oknech odebírali vzorky ve třídě, v níž se objevil nakažený žák. Bylo nám řečeno, že výsledky máme dostat do 48 hodin, ale že nejspíše je budeme mít už odpoledne.

V úterý (výsledky ještě nebyly) jsem učil všechny hodiny v respirátoru, respirátor jsem si nechal i na poradě, na níž jsme si ujasňovali, jak budeme fungovat. Po poradě jsme se asi dvacet minut zdrželi a já některým vysvětloval triky na počítači, zejména, jak jednoduše dělat videa v powerpointu. Na tu chvíli jsme si roušky a respirátory sundali. Osudová chyba.

Když už jsem se oblékal, došla mi SMS, že jsem negativní. Trochu i emoce jsem popustil. Jenže kolegyně, která seděla nejblíže a se kterou jsme pracovali na stejném notebooku, to štěstí neměla.

Uvádím tu story jako příklad toho, jaké maličkosti v současnosti rozhodují o našich plánech. Snad mohu uvést, že kolegyně nemá průběh právě bezpříznakový. Stejně jako ho nemá bezpříznakový řada mých přátel, kteří se nakazili a už ani nevědí kde.

Z domu jsem vylezl jen včera v noci, abych vynesl odpadky. Nakonec za mnou však přijela přítelkyně, protože po tom, co se nakazila partnerka jejího syna, je ve výsledku bezpečněji na Škroupáku.

Karanténu jsem vzorně nahlásil, včera večer mě hygiena opět kontaktovala. Paní působila velmi unaveně. Ale na testy zatím nepůjdu. Příznaky nemám a jen bych odčerpával peníze z rozpočtu. Do konce října můžu pracovat z domova.

Když odučím onlajnovky, opět natáčím videa. Mám radost, že si je rychle našli diváci z jara. Časem je připomeneme v i-novinách. Ještě větší radost mám z toho, že jejich jednoduchost pochopily i kolegyně a zkoušejí to také. Aspoň těch dvacet minut rizika mělo smysl.

A samozřejmě podcasty

Bál jsem se, že se tady za těch deset dnů zblázním. A tak jsem si vymyslel, že každý den natočím podcast o literatuře. Už jste si jich mohli poslechnout pět a plánuji každý den přidat další. Vznikla kolem nich zajímavá komunita posluchačů, čtenářů.

Dnes zkusím natočit i jeden podcast sportovní. Přestože v i-novinách podporujeme především kulturu, články o sportu vždy nějak záhadně proniknou mezi těch deset nejčtenějších v jednotlivých měsících. A tak tomu půjdu naproti. A začnu svou srdcovkou – Lokotkou.

Pokud si je chcete poslechnout všechny, stačí jít do některé podcastové aplikace a zadat si Podcasty i-novin. Přehrávají nás prakticky všechny významné - Spotify, Anchor, Podcast go, Google Podcasts, Pocket Casts, RadioPublic, Listen Notes, podcasts.apple nebo české Audiolibrix a České podcasty.  

Ten první, legendární, na kterém jsme pozvali ty, co jsou starý a milují kýče, na Jakuba Smolíka, má už přes 3 000 stažení. 

O knihách v posledních dnech promluvili - ředitel cvikovské knihovny Tomáš Vlček, učitelka češtiny z gymnázia Lenka Česenková, překladatel Michal Prokop, bioložka Kateřina Holasová ... a já. 

O navracení a pozitivní energii

Potřebuji v bytě pár truhlářských zásahů a i díky tomu jsem se seznámil s paní Lenkou Srbkovou, která ve Farní charitě pomáhá vracet do oběhu už málem vyhozené věci. (Mimochodem vystřídala ve funkci Janu Eichlerovou Ruskou, se kterou jsem kdysi dělal Štafetu.) Myslím, že o tomto fenoménu ještě nějaký článek napíšu. Prozatím aspoň nabízím jejich čerstvě natočený spot.

Jak ještě můžete pomoci?

Abych podpořil místní drobné živnostníky, občas si objednám nějakou hotovku – přestože párky vyjdou levněji.

Podpořte ty, kteří vám jednou budou chybět

Poprosil jsem Květu Menclovou, aby mi poslala letáky, které připravili v informačním centru. A poradil jí, ať ještě udělají seznam těch, co rozvážejí pivo. Z plechovky mi nechutná.

 

 

Ilustrační fotka v perexu je z kroužku, který jsem ještě stihl mít, než nás zase zavřeli. 

alt
alt
Nahoru