26/2018

Verze pro tisk |

Ještě jednou prázdninově. Samozřejmě vnímám blízkost podzimních komunálních voleb a ochotu politiků si se mnou povídat.

Nabídl jsem proto některým subjektům, že jejich kandidáty představím v rámci svého seriálu Štafeta. Bohužel stále ještě nejsou známé oficiální kandidátky.

Nejrychlejší byl Ondra Víteček, který se shodou okolností právě včera oženil a mně až teď došlo, že jsem se s ním v rozhovoru bavil jako se ženáčem. Tak fajn, že si to během týdne nerozmyslel. Štafeta s ním byla naprogramovaná na předchozí pondělí a najdete ji zde.

Některé strany jsem neoslovil, některé mi neodpověděly, o některých ještě nevím, že sestavily kandidátky.

Ale teď ještě prázdninově. Od minulého deníku jsem se podíval do dvou destinací. Do těla jsem si dal v Beskydech a u moře jsem se válel na Ukrajině.

V Beskydech jsem stihl dvě zaznamenáníhodné túry. Obě představovaly tisícimetrové převýšení, ale lišily se počtem lidí na trase. Z Hostašovic na Velký Javorník se průběžně stoupá na šest vrchů a nebýt závěrečného kopečku, tak jsem turisty napočítal na prstech jedné ruky. To Lysá hora, královna Moravy, je jiný šálek kávy. Sice se na ni dá vyjet jednou denně autobusem, ale přesto se na ni vydávají stovky lidí pěšky. A na vrcholu je čeká několik hospod a bufetů. Tentokrát jsem šel z Visalají. Přišlo mi to více na pohodu, ale je to krpál jako odevšud. Krásné výhledy už od začátku.

Trefou za všechny prachy bylo koupání v Oděse. Když si mám na dovolené odpočinout, nechci moc počítat. V Oděse je sice asi dvakrát dráž než v Podkarpatí, ale stále levněji než u nás. Jste tak u moře, z balkónu se koukáte přímo na pláž, a když si vyjdete na večeři, tak i když se nacpete k prasknutí a dáte si dobré víno, nezaplatíte více než dvě stovky. Přitom cesta z Prahy s Českými aeroliniemi netrvá ani dvě hodiny. Cestovat po Oděse se dá různými způsoby, třeba tramvají na necelé tři koruny, anebo taxíkem. Jo, taxikáři jsou horší než u nás. Na letišti k vám přiskočí a nabízí odvezení kamkoliv za čtyři stovky. Ale stačí jim říct, že minule jste jeli za sto padesát. Nakonec Uberem za 135 hřiven.

Můžete jít na luxusní pláž s pokojem oddycha, celodenní a hlavně celonoční diskotékou, s nějakým na Ukrajině populárním dýdžejem, drinky zdarma atd. Ale pokud jdete na veřejnou pláž, musíte počítat s trochu balkánštějším pojetím. Vyzkoušel jsem různé kategorie – placenou pláž, lidovou pláž i nudistickou, kde je trochu jiná atmosféra než třeba u nás na Lhotě. Slouží totiž k seznamování, zejména homosexuálů.

Na Ukrajině miluju to jejich pojetí kapitalismu. Někdo dělá dobré kořalky, tak si prostě otevře krámek s drinky, jiný na ulici vaří kafe a další zkouší prorazit s vlastní zmrzlinou. Sice občas někdo vydává nějaký doklad, ale jinak to s daněmi asi moc nehrotí. Samozřejmě je to pak vidět na těch věcech, které u nás obstarává stát – třeba na úklidu nebo stavu silnic.    

Pokud to byl pro vás dobrý tip, klidně se ozvěte, dám vám řadu cenných rad. Jo, a Oděssa to jsou také památky, nostalgie, ruština ...

V Beskydech mě dostihly dvě zprávy, ze kterých mě mrazí ještě nyní. Jeden syn je v armádě, druhý jezdí denně do Mladé Boleslavi. A tak číst jeden den o mrtvých vojácích v Afghánistánu a druhý den o děsivé bouračce v Doksech, při které zemřeli mladí lidé vracející se z noční směny, vám nezajistí klidné sny.

Je velká obsese číst si komentáře pod články. Obzvlášť když se vás nějak dotýkají. Je legitimní diskutovat o tom, jestli má nasazení našich kluků někde v asijských horách smysl, ale ve většině diskusí se zapomíná na jednu věc. Pokud má mít naše armáda nějakou úroveň, musí být její vojáci dobře připravení. A návyky, které získají při nasazení v Afghánistánu, by nikdy nezískali při cvičení kolem Vyškova. I studenti Univerzity obrany rozlišují své učitele a velitele podle toho, jestli mají za sebou misi nebo nemají.

Nahoru

Komentáře

Re: 26/2018

Máme neděli, Milan Bárta vnímá blízkost nového školního roku - pravda, také komunálních a jiných voleb! Nebude snad vadit, když úsměvně začnu oceněním, že se MB (oproti Lhotce) více líbilo na ukrajinské nudě :) Milé veřejné sdělení... Tím končím s úsměvy či spíše popíchnutím...
Skočím na konec textu - nasazení vojáků atd. S MB stran argumentace souhlasím, za sebe ovšem, i s vědomím výtek nebo nelichotivých slov (myslím obecně), dodávám, že sám hrdinství vnímám jinak a vidím jinde. Možná nezvykle nechci rozvádět - prý bývám dlouhý :)
Závěrem - super příspěvek MB, rozumím, že jiní si možná vychutnají... Já tu potřebu nemám!

Nahoru

Re: 26/2018 Dodatek

Za sebe a taky všem ostatním, kteří rádi čtou... Díky MB a jemu podobným se člověk fakt mnohdy poučí, dozví se o místech, kde nemá šanci být atd. atd. Upřímně - děkuji!

Nahoru

Re: 26/2018

Objeví-li se někde zmínka o Oděse , pokaždé si vybavím Isaaka Babela - rodáka z Oděsy a jeho
vzpomínky na dětství v židovské komunitě a taky pogromy v knížce povídek Historie mého holubníku. V další zas čilý obchodní ruch obchodníků a jiných existencí kolem oděsského přístavu - Oděské povídky. To bych chtěl v té době před revolucí vidět .
Tehdy před více než 30 lety , kdy jsem je všechny 3 četl ve mně vyvolaly přání se do Oděsy podívat. Život tam byl v 80.letech samozřejmě jiný než na počátku 20.století, ale někde na periferii možná zbyly stopy historie .Pan Bárta zprostředkoval současnost ,to je zajímavé taky ,ale to tak netáhne - alespoň mě. No a poslední a asi nejznámější je Rudá jízda - mistrně napsané povídky z občanské války v Rusku. Přečtěte si všechny 3 :-)
nebudete litovat.

Nahoru

Re: 26/2018

Až nyní jsem si všiml vašich komentářů. Na Isaaka Babela a další autory, včetně Puškina, člověk narazí v Oděse i dnes. Byli jsme v centru dvakrát. Opera, muzea, pomníčky, pamětní desky. Ale kdyby někdo jel do Oděsy jen kvůli kultůře, spíše bych doporučil mimo sezónu, v létě je to hlavně letovisko. Osobně jsem Babela zaznamenal coby nezralý gymnazista, cestu si k němu našel až později, třeba přes jeho Deník 1920.

Nahoru