23/2018

Verze pro tisk |

Ještě něco málo ke Všudybudu. Na skok v Římě. Nové taháky Úštěka.

Všudybudu se obsáhle věnovala Pája Kašparová (zde), tak přidám jen pár svých stručných postřehů.

Velmi se mi líbila nová scéna nazvaná Geodome. Nahradila tu v Muzeu textilního potisku, která byla vždy rozporuplná, protože se v ní kvůli vydýchanému vzduchu nedalo dlouho vydržet. Geodome byl oproti tomu vzdušný dost. Navíc umožňoval skvělé vizuální efekty. Já si je užil ve dvou případech – při vystoupení Dmitrievny a pak souboru s názvem Neumíínisss, v němž na vyšší level pozdvihli muziku Ruda Živec s Atilou Vörösem.

Tady jsem dělal top ten interpretů před festivalem. A kdo by vyhrál po něm? Jednoznačně mě nejvíce chytla skupina Myluju Vendulu. Zaujetím, texty, ideálním časem, kdy už je návštěvník dobře rozjetý, ale ještě není unavený. Stejně jsem si užil Papír sklo plasty, ale to je evergreen – i když i ti překvapili novými skladbami. Pro mě novými. Právě ta únava se podepsala na skutečnosti, že už jsem neměl dost sil na minus123minut.

Jak jsem avizoval, sobotní program jsem nestihl, protože už s velkým předstihem jsem si koupil letenky do Říma, abych odlovil aspoň jednu keš ve Vatikánu. Podařilo se, i když neděle v papežském státě není právě ideálním dnem pro klidné keškování. V poledne pronesl z okna proslov Svatý otec, řada míst byla nepřístupná a jinými se nedalo projít pro davy zejména Poláků.

Proběhl jsem už kdysi navštívené top památky, ale ani v centru Říma se moc keše sbírat nedají. Všechna stinná místa a zákoutí obsadili polehávající a vyměšující černoši. Být nenápadný je nemožné, navíc neustále hrozí, že sáhnete na něco, na co byste sáhnout nechtěli. Nedávno jsem psal o Dortmundu, o tom, jak v něm tradiční německé hospody byly nahrazeny obchody a restauracemi Turků, Arabů či Jihoevropanů. Němci sice ztrácejí identitu, ale pořád je to upravené Německo s dodržovanými pravidly. To z Říma jsem měl pocit, že si každý žije podle svého. Na každém rohu sice stojí obrněné auto a vojáci s automatickými puškami, ale jinak nikomu nevadí polehávající bezdomovci, tisíce prodejců všeho, povalující se stříkačky, bordel i kolem zmíněných top památek. Je potřeba napsat, že Řím nebyl uklizený ani před lety, jen nyní v něm žijí tisíce bezprizorních lidí bez perspektivy.

V pondělí jsem jel metrem za euro padesát k Římskému moři. A i na pláži jsem přemýšlel, jak neuvěřitelně se ten svět polarizuje. Jedni letí stovky, tisíce kilometrů daleko, aby si udělali selfie u Kolosea nebo našli krabičku od svačiny za Svatopetrským náměstím, druzí se zadluží u celé vesnice, zaplatí pašerákům a odtrženi od všeho, co doposud znali, chodí po pláži ve svém jediném oblečení a nabízejí smažícím se Ruskám masáž, vodu nebo cetky. Bavil jsem se s Bangladéšanem, který si chtěl na chvíli sednout na mé lehátko. Popisoval, že v Itálii je mu lépe než doma. V Evropě se cítí bezpečně, prodejem náramků si vydělá dost na jídlo. Znal i Česko, jen si ho pletl s Rumunskem a Bulharskem. Zajímal se o ceny letenek. Nepřišly mu nijak vysoké, jen by v životě nedostal vízum, aby se k nám podíval. Pak jsem se snažil bavit s  Číňankou, která mě ukecala na masáž, ale ta uměla anglicky ještě méně frází než já. Byla schopná si vydělat za den hodně přes sto euro, ale moc na to nevypadala.

Tento víkend jsem byl se svou třídou na školním výletě. Po čtyřech letech zase v mém oblíbeném Úštěku. Popatnácté na Helfenburku. Někteří studenti sice prohlašovali, že Úštěk je díra, když tam nemají ani Lidl, ale možná právě proto na náměstí a v okolí funguje řada obchůdků.

Pár důvodů, proč Úštěk navštívit?  

Vodní svět – výstava sladkovodních ryb. Jeseteři, ježdíci, sumci i sumečci. Pár příběhů o vodnících i ve skříni ukrytá místnost. Naproti Muzeu čertů.

Kavárna v místech bývalého Klubu Rozmarné léto. Přímo na parkánu si vychutnáte čerstvé ovocné šťávy, vinný střik nebo kávu.

Galerie U Brány. Nejsem sice milovník výtvarného umění, ale ve dvou místnostech galerie jsem strávil skoro půl hodiny.

Před Muzeem čertů je zaparkovaný Betlém Josefa Fialy.

Synagoga už je opět otevřená a u židovského hřbitova je soubor panelů informujících mimo jiné o synagoze a židovském hřbitově v České Lípě.

Mimochodem, dnes v Úštěku vystoupí Laco Déczi.

Nahoru