2/2021

Verze pro tisk |

Deník píšu s denním předstihem, protože pokud se něco nezmění, budu v neděli zase na trase Svatojakubské cesty.

Když jsem ráno otevřel počítač, čekal mě příjemný e-mail. Při psaní seriálu Českolipský pantheon se snažím čím dál tím více pátrat po osudech potomků lidí, kteří v Lípě žili před válkou. Během minulého týdne mi přišly dva e-maily od lidí, kteří se zabývají osudy Židů obecně, ale o nějakých svých rodinných vazbách na Lípu nevědí. Prostě holokaust je pro ně téma.

Ale třetí e-mail je pro mě bomba. Profesor z Washingtonské univerzity mi poslal několik fotografií z České Lípy s tím, že jsou na nich jeho předci. Vyměnili jsme si pár zpráv, a právě dnes mi poslal svůj zpracovaný rodokmen, v němž je více než desítka Českolipanů. Musím si v klidu vše přeložit a nějak rozumně vám to naservírovat.

Právě proto, že se poslední dobou hrabu v archivech a pátrám po osudech českolipských Židů, po osudech lidí, kteří většinou končili v transportech, vnitřně mě hodně pobouřila včerejší demonstrace proti očkování, na níž si někteří účastníci připnuli žlutou hvězdu. Pavel Novotný ve svém postu jednu z účastnic popsal poměrně trefně (jak je jeho dobrým zvykem): „Píča v akci. Ne, že je Neočkovaná, to je jen debilka. Píča pro tu hvězdu.“

Problematika očkování rozdělila společnost stejně jako před tím volba prezidenta, roušky a mnohá další témata. Odpůrci očkování (možná spíše odpůrkyně) dříve byli v menšině, koukalo se na ně jako na exoty. Dnes je to v mém okolí zhruba půl na půl.

Se svou kolegyní, která učí biologii na gymnáziu v jiném okresním městě, jsme si přeposlali několik argumentů, které sdílejí na sociálních sítích někteří exoti. A shodli jsme se na tom, že jsou to zřejmě ti, kteří na hodinách biologie nebo chemie nejvíce křičeli to oblíbené: „K čemu nám to bude?!“  Pletou si bakterie a viry, netuší, k čemu je mRNA a jak se liší od DNA. Sdílejí naprosté kraviny. Jak koluje na FB mezi havlisty, dobrosery, rouškaři a očkovači: "Tisíce nejlepších mozků téhle planety makalo dnem i nocí, aby nás z těch sraček vytáhli..., načež jim lidi, kteří už na základce měli čtyřky z chemie a přírodopisu vyčítají, že je to moc rychlé a nebezpečné."

Ještě jedna poznámka, která možná nezazněla a mohli by ji antirouškaři používat: společnost BioNTech SE, která vyvinula zatím jedinou u nás používanou vakcínu, založili manželé Uğur Şahin a Özlem Türeci, podle jména to určitě budou migranti.

No, chtěl jsem mít deník nabitý láskou a radostí. Jednou z mých radostí je tedy seriál Českolipský pantheon. Mám rád tuhle detektivní práci, mám rád hledání identity mého města. Mé město je nesmírně dynamické, neukotvené, se stále se měnící populací. Snad o tom svědčí i poslední podcast s mongolským studentem Sotem. Mně přijde, že je více Českolipan než někteří ti „Českolipané“, kteří na něj občas pořvávají: „zasraný Vietnamče!“

Takže podcasty jsou pro mě další radost. Za necelou hodinu natáčím další a vydám ho nejspíše v pondělí, abych i-noviny nepřesytil. Tentokrát nebude o kultuře. Vrátil jsem se ke svému starému článku s názvem Budoucí osobnosti Českolipska, který jsem publikoval před více než pěti lety. Oslovil jsem mladé lidi, jejichž jména se v článku objevila, jestli by se mnou po pěti letech nenatočili podcast. Zatím nikdo neřekl ne, takže v pondělí si poslechneme, kam se za pět let posunula kariéra jednoho z nich.

Další velkou radostí jsou zmíněné Svatojakubské cesty. Kolem Silvestra jsem nachodil více než sedmdesát kilometrů v prostoru mezi Sázavou a Labem. Aspoň tři ilustrační fotografie.

Tvrz ve Zbraslavicích

Jeden z mnoha mlýnů na Vrchlici

Podvečerní Kutná Hora

Na závěr tradičně video z naší okenské dílny. Třetí díl historie naší školy.

Nahoru