20/2018

Verze pro tisk |

Snažím se v rámci zachování duševního zdraví politice vyhýbat, ale občas to úplně nejde. Pro mě trochu překvapivě zastupitelstvo neschválilo vytvoření společného dopravního podniku. Ze stolu celý proces shodily dvě koaliční zastupitelky – konkrétně Eva Vlastníková (ČSSD) a Petra Chocová zastupující v zastupitelstvu uklízeče.

A dostalo se jim odměny v podobě narážek, že nemají v politice co dělat, anebo že jsou zrádci. Z úst nejvyšších představitelů města. No, jasně, emoce. Na něčem se půl roku pracuje a pak se to najednou ze záhadných příčin zhatí.

Myslím si, že už od začátku vedení město tuto variantu protlačovalo silou. Na takto zásadní věci se měla dohodnout ne vratká většina zastupitelů, ale velká většina zastupitelů. Pak by se nemohlo stát, že dva „zrádci“ celý projekt položí. A taky by projekt nebyl opozicí ostřelován z tolika hlavní.

Tomáš Vlček mi to opět omlátí o ústa, ale neodpustím si své tradiční rýpnutí. Ve středu v podvečer jsem sledoval projíždějící autobusy. První dva jely s minutovým odstupem, oba prázdné. Za pět minut přijel další a v něm jedna žena. Tohle je opravdu ekonomické? A dotaz i na pana Hudce, který by nejraději zakázal osobní auta: Je tohle opravdu i ekologické?   

Jasné, když jsem jel minule ráno ve špičce na nádraží, musel jsem stát na jedné noze a ještě ne na vlastní. Autobus byl plný, jen teda ne Čechů.

Většina občanů České Lípy nějaké regionální zpravodajství nečte, velká většina se dokonce ani nezajímá o nějaké žabomyší války koalice a opozice ohledně výběru budoucího dopravce. Ale bude to za necelý rok mazec, až z Lípy autobusy zase na čas zmizí, protože nebude smlouva s provozovatelem.

Tiše jsem našlapoval kolem projektu Živá Lípa. Samozřejmě mu fandím, protože splňuje jednu z věcí, které jsem nastínil v úvodu: chci, aby skončil tenhle druh komunikace mezi koalicí a opozicí. Jsme město, které má sotva čtyřicet tisíc obyvatel. To opravdu je nutné, aby příkop mezi koalicí a opozicí byl tak hluboký? Líbí se mi teda, že se spojilo pět subjektů a zdánlivě táhnou za jeden provaz. Navíc jsou to lidé, kteří se snaží být v Lípě aktivní dlouhodobě. Jsou to opravdoví tahouni kultury či sportu ve městě. Lidé, u kterých jsem si ve většině případů jist, že jim na Lípě skutečně záleží. A řadu z nich považuji za přátele.

Kromě toho, že už s velkým předstihem tlačí na pilu, se bojím ještě jedné věci. Kandidátka nabušená výraznými osobnostmi, je kandidátkou, na níž bude také hodně lidí, kteří někomu vadí. Většina stran to totiž dělá tak, že na první místo vrazí nějakého lídra, kterého třeba až během kampaně pořádně představí, na další místa šoupne pár doktorů či jinak výrazných osobností a zbytek doplní řadovými členy či svými příbuznými a sousedy. Ty poslední nikdo nezná, nikdo se vůči nim nevymezuje, nikdo je nekroužkuje atd. Teď najednou před sebou máme kandidátku, která je plná osobností. Třeba takový Miroslav Hudec. Mně osobně přijde, že žije mimo realitu, ale volím ho už několik let, protože si myslím, že i takový člověk do zastupitelstva patří. Když teda není přímo u moci. Ale znám desítky lidí, kteří ho bytostně nesnášejí. A takto bychom se tou kandidátkou mohli probírat kus po kuse. Jedni nesnášejí Šmejdu, protože už kandidoval za kdekoho, další Svobodu, protože ještě nekandidoval za nikoho. A spousta voličů pak kvůli jednomu, dvěma kandidátům hodí do koše celou kandidátku.

Naštěstí v komunálních volbách si můžeme vybírat třeba ze všech kandidátek po jednom oblíbenci. Možná by teda Živá Lípa měla hlavně upozorňovat na tento aspekt. „Jo, můžete nesnášet Prokopa, ale prosíme, nezatracujte nás všechny!“

Zatím známé kandidáty Živé Lípy si můžete prohlédnout zde.

Můj týden jinak moc záživný nebyl. Od pondělí do čtvrtka jsem až do sedmi hodin večer sedával u maturit. Jen v pondělí jsem na poslední chvíli dorazil na pubquiz a ve středu si vyčistil hlavu sledováním projíždějících busů od půllitru.

Když deník vychází, zřejmě už jsem na konci Zlaté stezky Českého ráje. Minule jsem pochod přerušil v Libuni a zbývalo mi dojít přes Pařez do Jičína. Už vím o třech lidech, kteří plánují jít v mých stopách. A v jednom tahu, což jim samozřejmě závidím. Český ráj je koncentrovaná turistická radost. Příště vám o tom ještě něco napíšu.  

Nahoru

Komentáře

Re: 20/2018

Když je šílená doba mimo realitu, jak možno chtít na člověku, který ještě neztratil zbytky zdravého rozumu, aby nebyl mimo ni? Za časů předlistopadových se mluvilo o ostrůvcích pozitivní deviace. Už jsme zapomněli?

P.s. prázdné autobusy nejsou neekologické, zato neekonomické. Ale chyba není v samotné veřejné dopravě. Chyba je v těch, kdo nedokáží do ní přilákat dostatek cestujících a kdo nedokáží NE ZAKÁZAT, ale aspoň trochu regulovat individuální dopravu, která je stoprocentně neekologická. Reguluje se už v celém světě, jen u nás zůstává ostrůvek - tentokrát negativní deviace.

Nahoru