Vznik KČT ( Klub českých turistů ) se datuje údajně k r. 1888 v čele s p. Vojtěchem Náprstkem. Kdy lidé, známí a příbuzní spolu vycházeli do přírody za účelem dosažení zajímavých cílů, udržení fyzické kondice a odpočinku.
Vznikla tak spousta různých tras a směrů. Zřejmě pro zjednodušení, nebo záznamy těchto tras či usnadnění se začalo v r.1889 objevovat PRVNÍ turistické ZNAČENÍ kdesi v okolí Radhoště. Původní značky měly formát 140 x 140 mm a BARVA se používala ČERVENÁ.
Postupem času se síť tras zhušťovala, až se před rozdělením Československa došlo k závratnému číslu kolem 42000 km.!!! Pro zajímavost region Českolipsko má v této době přibližně 760 km značených tras. Z tohoto důvodu a důvodu, že se v lesích, polích, lukách, roklích a u řek setkávaly a křižovaly pouze červené trasy, se začalo ke značení používat ještě barev MODRÉ, ZELENÉ a ŽLUTÉ.
Značka PÁSOVÁ, nejpoužívanější, má v současné době rozměr 100 x 100 mm a znamená „jdi stále dál“ (po té cestě). Skládá se ze dvou okrajových pruhů BÍLÉ (tzv. upozorňovací barva) a prostřední VEDOUCÍ barvy, barvy té trasy, po níž jdeme. Pásová značka by měla být umisťována po přibližně 250 m. Nejlépe do výše 160 cm. Každá trasa se OBNOVUJE 1x za 3 roky. Tzn., že ročně obnovujeme přibližně 250 km značených tras zde na Českolipsku. Při obnově by značkař měl také prostříhat větve a prořezat náletové stromky, keře, které značku překrývají a navíc pokud možno, aby značka do příští obnovy (3 roky) nezarostla.
Další velmi důležitou značkou je ŠIPKA, kterou umisťujeme v místě, kde trasa VÝRAZNĚ mění svůj směr VLEVO nebo VPRAVO. Šipku můžeme namalovat i hrotem vzhůru, což znamená „JDI ROVNĚ“ v místě, kde např. po delší dobu nejsou objekty pro značky. (více než zmíněných 250 m).
Ke značení se používají olejové emaily s přesně daným odstínem. Barvy jsou nakupovány ústředně a dodávány do krajských skladů a odtud již do regionů. Barvy jsou v plechovkách 0,7 – 0,8 - 1kg. My si je musíme ještě doma před odchodem do lesa rozmíchat, nechat třeba i trochu vyschnout, aby značky tzv. netekly a nalít do malých skleniček, které už bereme sebou na trasu. V dřevěné basičce má značkař dále 3-4 ploché štětce, kterými se barva nanáší na vybraný objekt (sloup, strom, stojan, okap -po dotazu majitele-, skála) jemný ocelový kartáč, kterým se objekt před nanesením barvy očistí.
Obnova jedné značky dle druhu objektu může trvat až 5 min. V basičce je i tzv. škrabka, kterou lze použít na zarovnání kůry stromu (borovice, dub, jasan, olše, akát, smrk-opatrně) pro případ zcela nové značky na stromě. K výše zmíněnému prostříhávání a prořezávání nosíme zahradnické nůžky na keře a skládací pilku. Značkař sebou nosí plechové značky a hřebíčky s kladívkem pro připevnění „plechovek“ na dřevěné sloupy (pouze! na „mrtvé“ dřevo). Také máme sebou samolepící značky, které se umisťují na kovové objekty jako např. sloup lampy, stojan značky, okap a nebo vyšší zábradlí. Po práci štětce zabalíme do starého kousku hadříku a pokud jsou špinavé ruce od barvy, máme sebou trochu ředidla S 6006 na omytí rukou. Já si nosím ve PET lahvi i mýdlovou vodu na umytí rukou od ředidla.
Moc rádi bychom mezi námi uvítali nové, mladé značkaře, třeba i z řad studentů. Značení je motivováno po ročním zaškolení úhradou cestovného, příplatkem na stravné a „náhradou“ za oděv a obuv formou Cestovního příkazu. Jedná se o zajímavé „přilepšení si“ při dejme tomu koníčku spojené s relaxací v přírodě a utužením fyzické kondice.