Expedice Eibentál 2010 - 3. část

Verze pro tisk |

Sedmý den Expedice zamířila do dalších českých vesnic. Autobus po nové asfaltce vyjel do Svaté Heleny, kde expedičníci před pěti lety bydleli přímo v rodinách. Opět došlo na výkonnostní dělení. Ti zdatnější vyrazili přes planinu Garinu a jeskyni Tureckou díru do Gerniku. Lenivější se nechali nalákat k výletu ke skalní bráně, které se zde říká Kulhavá skála.

Možná toho trochu litovali, protože cesta po nočním dešti nebyla úplně nejstabilnější. Jedna skupina, složená z marodů (vyvrtnutý kotník, průjem a oteklé nohy), zůstala v Eibentále. Ta měla rovněž, co dělat, neboť údolím se prohnal velmi silný vítr a zdemoloval několik stanů. Dva do nepoužitelné podoby.
Lenivci se od Kulhavé skály vrátili do Svaté Heleny a autobusem přejeli do Gerniku. Večeře byla zajištěná v hospodě, kde většina zůstala na večerní fotbalové utkání mezi Španělskem a Německem. Spát se mělo na zahradě, ale kvůli dešti se nakonec většina účastníků přesunula do sálu. Noc pod kulečníkovým stolem byla pro některé další z premiér.

 

Ráno už zase svítilo sluníčko, takže nic nebránilo výletům do Filipovy díry a hlavně k mlýnům U Petra. K mlýnkům zamířilo i několik rodin, takže se všichni mohli přesvědčit, že jsou skutečně funkční a už několik desetiletí zajišťují gernickým obyvatelům soběstačnost v mouce.


Po návratu do Eibentálu pozval strýc Jeník všechny do své řezbářské dílny, aby předvedl, jak dělá žebřiňáky či kolovrátky. Pozornosti neušel ani destilační přístroj. Degustace produktů byla takřka povinností. Jeho žena Anuška se pro změnu blýskla novou pecí, ve které chystala koláče na večer.


Předposlední den byl ve znamení balení. Kdo chtěl, mohl se znovu vypravit na salaš pro čerstvé sýry nebo s Tibim objevovat tajemné hady ve zdejších štolách vzniklých po těžbě chromové rudy. Místo orgoje chorchoje či šestimetrových hadů v podzemí žijí jen čolci. Tak třeba někdy příště!


V šest se pojedlo poslední jídlo v podobě plněných bramboráků a v sedm se nasedlo do autobusu.
Rumunské hranice už nejsou, co bývaly, takže v osm hodin ráno se podle plánů vystoupalo k bratislavskému hradu. Následovala snídaně v uličkách starého města a pak už jen cesta domů.


Za Bratislavou se tradičně vyhlašoval Top Ten zážitků. Takto letos dopadl:

1. Jeskyně u Dunaje
2. Catering na Známanech
3. Zázemí ubytování U Medvěda
4. Návštěva u Jeníka, ochutnávka
5. Nocování pod širákem
6. Jídlo od Anušky
7. Bazén
8. "Sýrová" salaš
9. Bígr
10. Decebal a zmije

Nahoru