Zatímco v ordinacích praktických lékařů pomalu ubývá pacientů s akutními respiračními potížemi, lékařky na plicním oddělení českolipské nemocnice zaznamenaly velký nárůst pacientů s těžkým zápalem plic. Přečtěte si aktuální rozhovor s primářkou plicního oddělení Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa MUDr. Magdalenou Popelkovou.
Setkáváte se v těchto dnech s nebývalým nárůstem těžkých zápalů plic, čím je tento stav způsoben?
Zatímco v ordinacích praktických lékařů pomalu ubývá pacientů s akutními respiračními potížemi, na plicních odděleních byl v posledních týdnech zaznamenán velký nárůst nemocných. Bývá to tak pravidelné na sklonku vrcholu epidemie každý rok. K plicnímu vyšetření jsou nemocní odesílání tehdy, když běžná léčba nestačí, dechové potíže přetrvávají nebo se stav komplikuje kvůli přidruženým nemocem. U některých jedinců se pak z banálního nachlazení může vyvinout rozsáhlý zápal plic vyžadující léčbu za hospitalizace. Jedním z možných původců, který může vyvolat život ohrožující stav, je streptoccocus pneumonie – tzn. pneumokok. Ten může vyvolat nejen zápal plic (pneumonii) s dramatickým průběhem, ale i celkovou sepsi, kdy se krevním řečištěm dostane pneumokok do celého organismu a onemocnění pak může skončit fatálně. Na sklonku roku jsme zaznamenali šest pacientů s invazivním pneumokokovým onemocněním.
Kdo je nemocí nejvíce zasažen?
Nejvíce jsou zasaženi a ohroženi starší nemocní s přidruženým onemocněním, zejména pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí, pacienti s cukrovkou a srdečními onemocněními. Druhou skupinou jsou malé děti, jejichž imunitní systém není ještě natolik vyzrálý, aby se mohl bránit. Jinak mohou onemocnět i lidé v produktivním věku a není výraznější rozdíl v zastoupení mužů a žen, kuřáků i nekuřáků, ačkoli kuřáci obecně k respiračním onemocněním inklinují více.
Jaké volíte léčebné postupy, co nemocným pomáhá, jaký je průběh onemocnění?
Pacientům s ARI (akutní respirační infekcí) nařizujeme klid na lůžku, podáváme léky snižující horečku. V indikovaných případech antivirotika nebo antibiotika. Pokud je stav pacienta vážný, nařizujeme hospitalizaci a podávání léků parenterálně (injekční cestou). Nezřídka může onemocnění skončit respiračním selháním a to pak nastupuje intenzivní lékařská péče na lůžku ARO. Průběh onemocnění bývá různý - od lehkého průběhu až po těžkou sepsi, která u oslabeného jedince může skončit i přes maximální péči a léčbu úmrtím pacienta.
Existuje nějaký jednoduchý recept, možnost prevence, jak se těžkému zápalu plic vyhnout?
Jednoznačný recept neexistuje, ale určité možnosti máme. Základnem je zdravý životní styl, dostatek vitamínů (zejména vitamín C), odpočinek a v čase zvýšeného výskytu respiračních infekcí nepobývat v místech, kde se infekce rychle šíří – to znamená uzavřené prostory (autobusy, kina, čekárny). Nemocný člověk s akutní infekcí by měl zůstat v izolaci, aby se nestával zdrojem infekce pro ostatní (spolužáky, spolupracovníky). Pro zvlášť ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou například malé děti, staří nemocní, pacienti s chronickými nemocemi, je možnost očkování, a to proti chřipce nebo proti pneumokokům. V naší republice je v porovnání s vyspělými zeměmi tato možnost stále málo využívána. Pokud dojde k epidemii, je vhodné přizpůsobit chod v ordinacích - oddělovat pacienty s akutní respirační infekcí, dbát na dezinfekci, zejména rukou, věnovat zvýšenou pozornost dezinfekci a úklidu v prostorách zdravotnického zařízení. K zamezení šíření nákazy v kolektivech jsou pak uplatňována další protiepidemiologická opatření, například zákaz návštěv v nemocnici nebo možnost uzavření školy, školky, ale i ostatních sociálních zařízení (domovy důchodců, DpS a pod) po nezbytnou dobu.