V sobotní liberecké příloze MF Dnes ze dne 4. 10. 2014 (celý článek zde) jsem si přečetla článek pod titulem Parkujete příliš dlouho? Oznámí vás „udavači“.
Pánové Karel Šiktanc a Jan Vondrouš z českolipské Stínové městské policie se v něm rozohňují nad postupem radnice ohledně oznamování překračování parkovacího limitu Městské policii. Nemusí se mi to líbit, ale v parkování jsou nastavena určitá pravidla, která jsem jako občanka města povinna respektovat. Pokud překročím limit, zaplatím. Přirovnávat však kontrolní činnost parkovacích hlídek k taktice hodné Reinharda Heydricha a k udavačství je přece jenom silná káva. Velkohubé nadužívání smutné a kruté historie mi přijde přinejmenším nevkusné. Snad aby měl článek dostatečnou šťávu, okoření se ještě sametovou revolucí a hanebným postojem vedení města jako zástupce demokracie. Výrok o zneužívání lidí, kteří jsou na pracovním úřadě a vezmou jakoukoliv práci je také hodně osobitý o pracovní náplni Městské policie nemluvě. Osobně si totiž přeji, aby byla opravdu tam, kde je jí skutečně zapotřebí.
Názor „Stínových strážníků“, aby na parkovištích stál anglicky a německy mluvící středoškolák mě trochu i pobavil. Už vidím ty hordy nešťastných turistů, které Českou Lípou protečou, jak nemají jinou možnost než se informovat právě u postávajícího středoškoláka vybaveného jazykovými schopnostmi a zřejmě také reflexní vestou. Tak tohle bych anglicky a německy mluvícímu středoškolákovi opravdu nepřála.
Závěrem snad už jen to, že ze všeho se dá udělat zásadní problém. Asi patřím k těm „blbcům“, kteří si váží slova poctivost.
S pozdravem
Zdeňka Čermáková, Česká Lípa